Okénko do ustrašené duše homofoba

Homofobů by v českém prostředí dle střízlivého odhadu mělo být kolem 4%, jsou tedy menšina. Tito lidé mají mnoho společného, jsou to většinou muži se střední školou bez maturity, nespokojeni se životem a nábožensky věřící.

Chudí, málo vzdělaní, nešťastní a s mozkem vymytým náboženstvím

Podle atlasu Čechů, je mezi homofoby nadprůměrné množství věřících (více jak dvakrát častěji) oproti běžné populaci.  To ale není tak moc překvapivé, strach ze sexuálních menšin se v mnohých náboženstvích přímo pěstuje, stejně tak, jako bezmezná a slepá oddanost k imaginární autoritě. Jsou to výrazně častěji muži než ženy.

Homofob má, oproti běžné české populaci, častěji střední vzdělání bez maturity,  nachází ve vážné finanční tísni a řadí sám sebe mezi chudé. Jsou také nespokojeni se svým životem, nevaří, nepečou, neuklízí, ale chtěli by koupit nemovitost. Většinou uznávají katolické tradiční normativní vzory, žena musí vařit, starat se o domácnost, muž je živitel rodiny.

Nadprůměrný počet homofobů si myslí, že s bezdomovci mohou za svou situaci samy. Víkendy tráví doma a o volnu se nudí, sází a častěji nemají řidičák. V případě potřeby nemají spřízněnou duši, na kterou by se mohli obrátit. A je jistý paradox, že si tito lidé častěji myslí, že před revolucí bylo lépe.

Odříznuti od reálného světa

Většinou nesledují TV, neposlouchají radio, nesledují moc online seriózní či bulvární media, také méně častěji získávají informace od blízkých lidí. Když něco čtou, tak je to Blesk či desinformační (klamavé) weby a to skoro dvakrát častěji než běžní Češi.

Také příliš nenakupují přes internet. Co je ještě důležité říci, věk nemá vliv na homofobii. 

Ustrašené chudinky

Jo, přesně tím jsou a do takové role chudinek se i často homofobové pasují. Sexuální menšiny, které ukazují svou radost, spokojenost, sounáležitost a osobní hrdost (sebeúctu), nesnáší, protože mají to, co oni ne. Homofobové jsou křehké sněhové vločky (snowflakes), které se bojí, že by teplé menšiny mohli nějak ohrozit už tak zpackaný život.

Není také divu, že berou jakoukoliv změnu jako útok na sebe, demokraté a levičáci by po nich chtěli, aby se podělili se ženou o domácí práce a starost o děti - to přeci nepřipustí.

Vzor ztroskotance, který se nestará o děti

Pro polovinu homofobů je dítě hlavně naplněním života ženy, jen 13% homofobů má rodinu s malými dětmi. 43% z těch, kteří mají děti, si s nimi občas hrají. 

Jak volí?

45% z nich nevolí 

21% ANO 

7% SPD 

KDU-ČSL se v podstatě neumístila

Piráty a ODS volí 2%, což je výrazný podprůměr oproti většině.

Kdybychom to měli shrnout, tak homofobem je nejčastěji nábožensky věřící muž s nižším vzděláním, ve finanční tísni, který nezvládá roly živitele rodiny, často nemá malé děti, a když už je má, tak jim moc času nevěnuje. O víkendech se nudí, nerad pomáhá s "ženskými pracemi". Nemá nikoho o koho se opřít a své frustrace se vybíjí na LGBT z které má chorobný strach, že by mohla ještě více ohrozit jeho lenost a nepřizpůsobivost a donutit ho třeba prát a žehlit. Homofob se také často o sebe nestará, neřeší stravu a tak ho každý navoněný, usmívající se gay ohrožuje. Strach o rodinu plyne z jeho žárlivosti, protože, jak často slýchám od žen kolem sebe, hezcí chlapy jsou většinou teplý.