Nevěřte extrémistům, že jsou konzervativní nebo pravicoví, oni jsou dno

Já upřímně nevěřím, že být konzervativní znamená nenávidět cizince a menšiny. Nevěřím, že je to odpor k pokroku a změnám. Být konzervativní a liberální zároveň není protimluv.

Podle mě, být konzervativní znamená být zdrženlivý v rozhodování. Je to tedy ctnost, kdy se člověk pozastaví a bez emocí si projde všechna fakta. Není to odpor k pokroku a liberalismu, není to nerůst a zpátečnictví.

Konzervatismus se nevrací do minulosti, nevytahuje středověké zvyky. Je to snaha udržet určité standardy, udržet naší liberální demokracii. Konzervatismus je brzdou unáhlených revolucí. Pokud někdo prosazuje konzervativní revoluci, tak si protiřečí.

Krásnou ukázkou konzervatismu v našem liberálním státě je senát. Každé dva roky se volí třetina senátu, senátoři jsou voleni na šest let a senát nelze rozpustit. Senát je zárukou pomalých změn, pomalého pokroku, brzdí unáhlené revoluce a je trnem v oku extrémistů, kteří chtějí okamžitě a bez překážek vládnout.

Extrémisté nejsou konzervativní, jsou nejhlubší dno

Extrémisté nejsou konzervativní, nejsou pravicový, ani levicový, jsou pomyslné politické dno. Jejich téma je strach a nenávist k určité skupině obyvatel, nejčastěji k menšinám a cizincům. Konzervatismus je jen záminka k prosazování jejich zvrácených myšlenek. Apelem na tradice a náboženství se snaží vytvářet dojem, že jejich nenávist lze nějak morálně ospravedlnit. Snaží se zneužívat svobodu projevu, abychom je nekritizovali, nekladli jim odpor a nevymáhali zákony, které nás všechny chrání před jejich zlem.

Když se podíváte na plakáty a program extrémistů, vždy tam najdete někoho, z koho mít strach, případně koho nenávidět. Bude tam cizinec tmavé barvy pleti, nejlépe se zakrváceným nožem, který nereprezentuje nástroj lékaře (to je jen metafora), ale je symbolem útoků nožem v Německu. Je to všudepřítomná sugesce, připomínka krvavých událostí a snaha udělat ze všech cizinců viníky vražd a hrozbu.

Extrémisté potřebují nepřátelství, potřebují konflikt mezi místními obyvateli a cizinci a menšinami. Chtějí, abyste všude viděli islamisty, cítili strach a nenávist pokaždé, když uvidíte někoho tmavé barvy pleti nebo s duhovou vlajkou. Chtějí zamlžit realitu, že ten cizinec tu není proto, že by chtěl někoho zabíjet a znásilnit, ale je tu za prací, nebo protože ho vyhnala válka a v jeho zemi není bezpečno. Chtějí, abyste měli strach o své děti, že je menšiny nějak ohrožují nebo nakazí svou jinakostí.

Nenáviděnou menšinou může být kdokoliv

Historie nám ukázala, že nenáviděnou a opovrhovanou menšinou může být doslova kdokoliv. Podnikatelé jsou menšinou oproti počtu zaměstnaných občanů. Lidí z řad sexuálních menšin je méně, než heterosexuálních. Dětí je méně, než seniorů (16% → 0-14 let, 20% → 65+),

Komunisté si vybírali pravě ty podnikatele a občany s nějakým majetkem, ale i intelektuály a věřící . Nacisté útočili na židy, intelektuály, sexuální menšiny a ostatní negermánské národy nebo i na lidi s postižením. Preferovali určitou barvu pleti, očí a vlasů. I u nás máme strany, které se ozvou pokaždé, když je např. v reklamě někdo odlišný barvou nebo sexuální orientací.

Zneužívání kriminality jednotlivců a skupin k šíření strachu a nenávist ke všem

V Evropě je 25 milionů muslimů, pocházejících z různých zemí a kultur. Od Turecka, které je oblíbenou destinací pro dovolenou, až po Sýrii zpustošenou občanskou válkou. Extrémisté nás přesvědčují, že všichni jsou teroristé, že všichni jsou kriminálníci, a že všichni nenávidí naší kulturu a chtějí ji zničit.

Extrémisté využijí váš strach po událostech hromadného znásilnění, např., když parta mladých cizinců zneužila opilou dívku. Radikálové ale zároveň neudělají vůbec nic na ochranu žen proti zneužívání a znásilnění, neudělají nic proti domácímu násilí. Naopak se pohoršují, když někdo upozorní na nevhodné chování v metru, nebo když se má podepsat Istanbulská úmluva. Hájí násilníky stylem, že se žena měla jinak obléknout a nepít alkohol. Znásilněné mají řešit těhotenství houkadlem a pepřáky, místo pilulky proti nechtěnému početí.

Extrémisté zvyšují kriminalitu a jsou hrozbou pro naší demokracii

Extrémisté zvyšují kriminalitu, jsou důvodem útoků na cizince, na azylové domy a na politiky, kteří se opováží pomáhat nebo obhajovat integraci cizinců. Jsou příčinou útoků na sexuální menšiny a vraždění jejich příslušníků. Mají na svědomí rabování, žhářství a nebezpečné pronásledování na síti.

Extrémisté se potřebují navzájem, islamista potřebuje ukazovat muslimským cizincům, že je Západ nemá rád, a extrémisté potřebují islamisty, aby šířil strach u domácích obyvatel. Je to kolotoč nenávisti z kterého profitují obě radikální strany. A ani jedno nepředstavuje řešení.

Extrémisté se nás snaží přesvědčit, že naše hodnoty jsou slabost a problém, že pomoc a začlenění cizinců musíme nahradit brutálním zacházením a nemilosrdným odporem. Proto útočí například na lidská práva a lidskoprávní organizace, které hájí i naše práva a naše svobody. Útočí na Lékaře bez hranic a Červený kříž, protože si dovolují pomáhat zraněným bez rozdílu barvy pleti, národnosti a etnicity. Nutí vás uvěřit, že jsou pašeráky, nutí vás uvěřit, že chtějí zamořit Evropu islamisty. Bez lidskoprávních organizací nemáme zastání, celá řada z nich řeší každý den NAŠE problémy a starosti, rvou se za NAŠE práva.

Extrémisté nechtějí demokracii a nechtějí svobodné volby. Po převzetí moci se snaží ovládnou mediální prostor, z novinářů a intelektuálů dělají veřejného nepřítele. Staví hráze liberální demokracii – liberální přitom znamená svobodná. Celá naše Ústava je liberální právní dokument. Listina základních práv a svobod je součástí Ústavy – je základním kamenem našich liberálních hodnot. Když někdo staví hráz liberalismu, staví hráz našim právům a svobodám.

Ústava a Listina základních práv a svobod Úkolem konzervativců je tyto naše liberální hodnoty zachovat, ne je nič nebo na ně plivat!

Zaštiťují se svobodou projevu, když hlásají nenávist, když vám berou vaše práva a svobody

Extrémisté se zaštiťují svobodou projevu pokaždé, když hlásat nenávist a šíří poplašné zprávy. Snaží se umlčet naší kritiku jejich zvráceného myšlení, snaží se normalizovat nenávist a omezování práv a svobod druhých, snaží se nám vnutit myšlenku, že mají na to právo. Odmítají nést trestněprávní odpovědnost a neustále se domáhají toho, aby je ostatní poslouchali. Když je lidé neposlouchají a odsuzují, tak to nazývají cenzurou a cancel culture.

Konspirační teorie

Spiknutí elit či nějakých menšin je oblíbeným tématem extrémistů. Holokaustu předcházela konspirační teorie o protokolech sionských mudrců. Konspirační teorie předcházeli i středověkým pogromům. Sexuální menšiny mají chtít zničit vaši rodinu a naši civilizaci, a určitě už jste slyšeli, že za pádem Římské říše mohou příslušníci LGBT. Může vám to připadat jako vtip, ale osobně znám lidi, kteří v to skutečně věří.

Když extrémista neví, čím by přitopil do kotle strachu a pomalu dušených obětních beránků, tak vytáhne Sorose, Aspen Institut nebo třeba rodinu Rockefellerů. Víra v plochou Zemi je už jen třešničkou na dortu. Podobní lidé u extrémních politických skupin převažují. Extrémistické strany lákají konspirační teoretiky, jako h**** láká mouchy.

Nedůvěra v instituce a důraz na vůdce

Extrémisté nepotřebují, abyste věřili policii, armádě, soudům a nebo úřadům. Dělají všechno proto, abyste si mysleli, že oni jsou spasitelé. Máte věřit vůdci politické strany nebo hnutí. Vůdce je všeuměl, každý ho může kontaktovat a vše zařídí.

Radikálové jsou jako smečka, nemají vnitřní demokracii a vše se točí podle vůle alfy. Taková osoba často naprosto dominuje volbám a je i na místech, kde nekandiduje. Politiky takové strany znát nemusíte, stačí, že je schválil velký šéf. Vůdce je zodpovědný za všechno dobré, neúspěchy jsou připisovaný ostatním. Vůdce zůstává i když selže, je trestně stíhaný nebo má nějakou aféru – je nedotknutelný.

Radikál k radikálovi sedá

Extrémistu poznáte i podle jeho přátel, podle těch, které obdivuje, u kterých se inspiruje, nebo které napodobuje. Podle lidí, které zve na svatbu, na narozeniny nebo podle toho, kam chodí na setkání.

Extrémisty poznáte i podle frakce, do které se zařadili v parlamentu v EU nebo s kterými stranami složili vládu. Když někdo složí vládu či koalici s extrémní levicí nebo pravicí, tak byste se měli mít na pozoru – je to hodně špatné znamení. Poznáte je i podle toho s kým hlasují a jak hlasují.