Mužský a ženský vzor aneb gendery jsou jen dva

Jste žena a chodíte do práce? Jste muž a děláte některé domácí práce, vaření, žehlení? Je mi líto, nejste vhodný vzor pro své děti, nesplňujete tradiční (katolické) normy chování s ohledem na vaše pohlaví.

Když se mluví o mužských a ženských vzorech, tak je to často v souvislosti s tradiční výchovou dětí, s tradiční rodinou, v tradičním manželství. Katolické/tradiční normy znají jen dva správné oddělené typy a žádné kombinace. Muž například pracuje, je hlavou rodiny, je dominantní, nevaří, nepeče, neuklízí, vyměňuje žárovky!, neprojevuje příliš "ženské" emoce (nebrečí, nebojí se apod.). Žena je pravý opak, pracuje jen v domácnosti nebo učí, či je pečovatelkou v sociálních službách (nedělá chirurga, politika, vojáka), rodí, je submisivní, vaří, peče, uklízí, nevyměňuje žárovky!, neprojevuje "mužské" emoce (agresivitu, nevyčerpatelnou a bezhlavou touhu mít sex s čímkoliv apod.).

Co s tím má společného gender? Genderu se přezdívá sociální pohlaví, je to soubor vlastností, očekávání a předsudků - vzorů, které přisuzujeme určitému pohlaví. To, že si někdo myslí, že je labuť, strom, beruška, to není gender(a ani genderová identita - o tom jindy). Například mužům přisuzujeme sílu, když je silná žena, říkáme jí hanlivě "mužatka" neboť předstíráme, že již není pro svou sílu ženou. Muž, který projevuje city, nedej bože pláče, je "baba". Teď už možná tušíte, proč je těch genderů tolik.

Každá společnost a kultura vytváří své vlastní gendery, mají jinou soustavu vlastností/ "správných" vzorů pro určité pohlaví. Tyto vlastnosti se mění v čase - růžová byla dříve mužskou barvou, barvou síly, modrá byla ženskou, barvou klidu, ženy a muži byli lovci, válečníci i sběrači. 

Tradiční pojetí vzorů/norem tyto odlišné gendery zná, má je za špatné. Proto je jim jedno, když homosexuální pár řekne, že mají babičky a dědečky, známé a příbuzné, kteří je mohou poučit o specifikách pohlaví. Nikdy nešlo o biologická specifika, že si muži holí tvář a ženy používají vložky a mají menstruaci.

Můžeme si myslet, že tyto vzory/gendery jsou něčím novým, sociálním experimentem / inženýrstvím. Můžeme mít strach z politiků, kteří chtějí neutrální pozdrav pro cestují ve vlaku, speciální záchody, parkovací místa. Jo, někdy je to přehnané, ale většinou to má pro většinu neutrální dopad. Zkuste diskutovat a být kritičtí i vůči svým představám. 

Pochopte, že ani tradiční vzory nejsou pohodlné všem a většině. Ženy si těžce vydobyli právo volit, právo jezdit autem, právo být v armádě, vzdělávat se, mít kontrolu nad svým tělem. Muži chtějí častokrát vařit, chtějí vychovávat děti po rozvodu a soudy jim často nevyhoví - kvůli těm genderovým předsudkům. Právě těmto mužům a ženám strašně škodí tradiční pojetí vzorů, a oni nejsou menšinou.

Možná někoho při těch slovech napadne, že když uvolníme pravidla, že národ zeslábne, změkne, že bude nedostatek siláků pro armádu a žen, které chtějí děti. Možná vás napadne Japonsko, kde mladí muži nechtějí sex a raději to dělají na netu, nebo že Evropanky málo rodí. Uvědomte si, že na tyhle věci musíte mít zázemí, peníze, čas a klid. Japonská kultura je soutěživá, extrémně zaměřená na kvalitu a efektivitu. Mladí muži se proto raději zavřou před světem. Evropani / západ se za vším honí, je malá podpora mladých lidí, musí si půjčovat na začátku života, často bydlí s hromadou lidí v jednom bytě, chybějí školky, kvalitní školy. Musíte mít kariérní postup, abyste měli víc peněz, lepší důchod (nebo vůbec nějaký), a to chce roky a roky práce. Když jste zodpovědní a chcete pro budoucí dítě maximum, tak pak rodíte ve třiceti pětatřiceti a máte jedno dítě. 

Ty vzory se vám mohou zdát logické - muži mají svaly = armáda, dominance, ženy jsou slabší fyzicky a rodí děti =  výchova a domácnost. Nikdy to takhle perfektně nefungovalo. Když byli muži ve válce, tak ženy vyráběli těžké tanky a zastávali mužské práce, nebo si myslíte, že roky čekali, až jim chlap přišroubuje žárovku a opraví protékající kohoutek? Vojáci si museli umět uklidit, uvařit, postarat se jeden o druhého, plakali z hrůz, které zažili. I ženy a děti brali a berou do rukou zbraně v době války.

Ta očividná logika rozdělených rolí najednou padá, jak domeček z karet. A nejde jen o válečný stav, stačí nemoc, úmrtí v rodině, jiné požadavky na trhu práce, pracovní cesta do zahraničí -  a každý najednou musí zastat i jinou roli.

Svět je dokonalý, ale ne ideální. Tlak na vzorové chování nutí lidi k přetvářce, k sebezapření, k lžím a k sebeklamu. Neříkám, že bychom se neměli učit sebedisciplíně, dělat i to co nechceme. Extrémní dodržovaní tradičních vzorů vidíme na východě, bylo to i v Evropě, když tu vládli církevní normy, není a nebylo to lepší. Uvědomte si, že tyhle tradiční normy ohrožují i vás, nikoliv jen sexuální menšiny. 

Tak nazdar a děkuji za případnou slušnou a věcnou diskusi