Kde domov můj, blázen s nácky vládne...

Česká hymna v kontextu dnešní vlády, která nedbá demokratických principů, svobody vědeckého bádání a pohrdá naším životním prostředím. Takový stav tu byl naposled v době komunismu.

Jako rodákovi z Ústeckého kraje jsou mi dobře známi příběhy pamětníků a fotografie z dob komunistické totality. Fotografie, kde jsou lidé černí od zplodin spáleného uhlí, kraje zničené těžbou, plného nemocí ze zkaženého životního prostředí, kde pluje mlha zbarvená sírou.

Nepohodlnému poznání dali komunisté nálepku buržoazní pavěda, kam se řadila například genetika odporující ideálům marxismu-leninismu, která dala vzniknout Lysenkismu a vedla k následným hladomorům. A asi nikomu nemusím připomínat, jak na tom byla tehdejší lidská práva.

→ Životní prostředí bylo za socialismu opomíjené

→ 13. listopad 1989, tepličtí občané se demonstrují za životní prostředí

No a dnes se státu nepřátelské vědě říká woke ideologie. Ultrakonzervativní vrchnost se raduje, když teče, tvz. zelená krev enviromentálních vědců, klimatologů, meteorologů a aktivistů. Lidský vliv je zpochybňován, vše je přirozené a tudíž okay. Na růžích nemá ustláno ani medicína, která je pod útokem odpůrců očkování. Samozřejmě nechybí snaha umlčovat lidskoprávní organizace a koketování s diktátory, ať se bavíme o Trumpovi nebo Putinovi.

Stejný scénář, jen jiná doba, jiné kulisy.

Hymna dnešní dnů

Snad mi čeští spoluobčané odpustí, když hymnu přizpůsobím dnešní době.

Kde domov můj,

blázen s nácky vládne.

Bečva hučí plná splašků,

vzduch pln smradů z Motoristů.

V parlamentu skví se rudý zvěd,

ruský tank je na dohled!

A to byla ta krásná země,

země česká, domov můj,

země česká, domov můj!