Dovolená v zemích migrantů? Mají tam Češi šanci přežít?

Češi cestují do zemí migrantů. Mají vůbec šanci přežít dovolenou? Podle populistické dojmologie by je měla čekat hromadná znásilnění a vraždy. Cizinci jsou přeci těmi kriminálníky na lodích. Jak to je ale reálně?

Na dovolené se vám může stát cokoliv. Nejběžněji se člověk může spálit na sluníčku, mít nevolnost z jídla, být okraden, vzácně se stane i nějaký konflikt či smrt. Lidská mysl ale ráda přehnaně reaguje na nebezpečí. Své o tom ví chudáci žraloci, stačí aby jeden z nich ochutnal něco, co nemá, nebo provětral hřbetní ploutev nad hladinou, a hned se lidé bojí vlézt do moře. Přitom statisticky jsou útoky vzácné a je zcela běžné, že s těmito zubatými rybožravci lidé nevědomky a hlavně bez újmy plavou.

Na dovolené hodný cizinec, doma zlej krvelačnej a sexuchtivej migrant

Migrant sice není zubatá paryba, to ale populistům nebrání z něj toho žraloka udělat (případně veverku či slimáka – o tom později v textu). Migranti jsou přeci jiná kultura a navíc jsou určitě muslimové = teroristé, a aby to nestačilo, barveně také zrovna neladí (jako každej bílej po týdnu dovolené na sluníčku)... Co naplat, že islám je srovnatelný s křesťanstvím a judaismem. Všechno to jsou abrahámovská náboženství, která na sebe navazují a navzájem se ovlivňují. V jejich svatých knihách najdeme základní požadavky od zahalování žen až po volání po krvi bezbožníků a homosexuálů.

Když jsou našinci v Turecku, v Dubaji nebo v Egyptě, nikoho nenapadne, že je tam někdo hromadně znásilní. Nenapadne je to, ani když si uvědomíme, že to jsou teokratické státy, kde vládne náboženské právo šaría.

I když jste žena nebo sexuální menšina, nemusíte se ve většině těchto států, jako cizinec či jinověrec, v drtivé většině ničeho obávat. V Dubaji například všude uvidíte výzvu k nějakému stylu oblékání, ale žádný náboženský policista to nebude vymáhat. Alkohol jim musíte podepsat a vepřové tam také vaří. Je tam cenzura některých webů, ale tu lze obejít skrze VPN.

Domácích fanatiků se nebojíme, ale ty cizí vidíme všude

Teokratické režimy jsou v oblasti lidských práv zhruba na úrovni Evropy a USA 19. století, kdy konzervativní křesťanství mělo obří vliv, ženy nesměli ani sportovat a mít právo volit – v manželství bylo dokonce právo ženu zbít. LGBT lidé také neměli na růžích ustláno a byli vystavováni perzekuci a „léčení“ elektrickými šoky.

Tento teokratický diktát najdeme i dnes, například v jinak demokratické USA, stačí se podívat na Floridu. O tom, kam fanatické křesťanství vede, můžeme vidět i v pravoslavném Rusku nebo v křesťanské Ugandě. Viníkem je fanatická křesťanská víra a pravicový populismus, nikoliv víra samotná. Nemůžeme víru posuzovat jen podle fanatiků a autoritářských režimů.

*Mimochodem takovou podobu společnosti si přeje ředitelka spolku Aliance pro rodinu, a nejspíš i samotná aliance, Jana Jochová. A to minimálně v tom, odebrat ženám právo volit, v cenzuře informací o LGBT a sexuální výchově. Aliance má přitom velký vliv na politiky ODS .A KDU-ČSL asi představovat moc nemusím...

U cizinců se nejvíce děsíme islámu. Málokdo si uvědomuje, že v teokratických muslimských státech je každý oddaným fanatickým muslimem, asi jako je každý v komunistické totalitě nevěřícím soudruhem. Když se podíváte na krátká období sekularismu v některých státech, například Irán, moc šátků na hlavě a modliteb neuvidíte. Každý stát těchto muslimů navíc kope sám za sebe, nejsou jednotnou islámskou masou. Egypt brání příchodu dvou milionů Palestinců z Gazy, protože řeší své problémy, také se obává teroristů z Hamásu. Soudská Arábie zavřela hranice před Syřany utíkající před válkou. Tolik k té údajné islámské lavině a hrozbě

* I muslimové řeší islámský terorismus. Dělat z muslimů automaticky hrozbu a teroristy je proto naprosto proti zájmům nás všech - ničemu to nepomáhá, spíše naopak to vytváří konflikt.

Hrozbou pro naší civilizaci a demokracii jsou demagogičtí populisté

Populisté vždycky budou zdůrazňovat to, co se nepovedlo. V jejich zájmu je vytvářet strach a fobie, mít obětní beránky, na které mohou ukázat. Menšiny a cizinci jsou jejich terčem odnepaměti.

Pro populisty je živnou půdou krize, strach a nenávist

Žádný z faktů nebrání populistům prezentovat migrující lidi jako hrozbu, zaostalce, sociální parazity či přímo a explicitně jako invazivní druh - slimáky a veverky. Populisté zpravidla nepřichází s řešením, ale s problémy. Parazitují na strachu a obavách a vyvolávají nenávist.

Každý trestný čin cizince vztáhnou na celou skupinu. Sociální vyloučení a démonizace nevyhnutelně vedou ke kriminalitě v dané oblasti, k nevraživosti a extrémismu. No-go zóny (sociálně a ekonomicky vyloučené lokality) jsou v podstatě dílem populistů, kteří odmítají integraci. Je to něco, na čem populisté mohou stavět, udržovat svou demagogickou politiku strachu, držet se u moci a ukazovat prstem.

Pro populisty je nejdůležitější krizi udržet, udržet trvalého nepřítele. Proto i dnes, když migrace zdaleka není tak velká a rozhodně už není muslimská, neváhají strach dál vyvolávat, např. z migračního paktu, který není pozvánkou, ale reálně řeší spolupráci v rámci zemí EU. Hodí se dokonce i propustit z vězení stovky převaděčů migrantů, jak to udělal Orbán před Slovenskými volbami.

Řešení problémů bere populistům moc. Proto raději tráví čas zpochybňováním řešení, strašením (migrační pakt) a hledáním nepřátel (menšiny, cizinci, EU, liberálové, progresivisti, Západ), a vymýšlením konspiračních teorie (Soros). Navíc řešení mohou být i nepopulární (důchodová reforma), tak proč riskovat?

A když už populista mluví o řešení, tak je to prakticky vždy v podobě hledání nepřátel a viníků. Dobrý příkladem je například porodnost. Místo návrhu řešení je tu strašení vysokou porodností migrantů (cizinci v Evropě 2,2 dítěte, domácí populace 1,5 dítěte), ukazování prstem výhradně na ženy (přitom větší porodnost mají páry, kde se zapojí muž), které chtějí studovat a pracovat. A somozřejmě se mezi viníky najdou i menšiny, které „nemohou mít“ děti (zpravidla kvůli zákazům adoptovat, využít služeb náhradního mateřství či umělého oplodnění).

Populistům překáží demokracie

Když se řekne demokracie, myslí se tím liberální demokracie, tedy ta, ke které se váže Listina základních práv a svobod či její obdoby. Není to demokracie překladu slova, tedy „vláda lidu“, není to ani demokracie antická či z 19. století, kdy byla spíše demokracií patriarchální (ženy neměli právo volit) a nábožensko konzervativní (velký vliv náboženství na politiku).

Liberální demokracie je poslední a nejmodernější systémový update. Je to nejsvobodnější systém, poučeným z historie, vytvořen lidmi, kteří si populismus, autoritářství, nesvobodu a bezpráví vyzkoušeli na vlastní kůži a chtěli pro své děti a další generace něco lepšího.

Populistům překáží liberální demokracie a právní stát. Cílem jejich nenávistné rétoriky je celý demokratický systém stojící na svobodných a nezávislých médiích a soudech. Populistům vadí i aktivní občanské spolky a neziskové organizace. Média chápou jako prostředek k šíření strachu a demagogie, pravidla voleb si přizpůsobují, aby získali co největší moc a nemuseli tvořit koalice.

Krásně to jde vidět na dnešním Slovensku, kde premiér Fico neváhá útočit na liberalismus a progresivismus, a volá po změně Ústavy a stavění hrází. Útočí tedy na samotnou podstatu demokracie Slovenska, její Ústavu a Listinu základních práv a svobod. Na Slovensku vidíme i útoky na média a neziskové organizace, omezování shromažďování, snahu vyřadit opozici z voleb, viz. Danko a Blaha.

Podobná situace je k vidění i v Maďarsku – ovládnutí médií, přizpůsobení si pravidel voleb a odstraňování liberálních hodnot a útoky na ně.Orbánova „konzervativní demokracie“ je fakticky odstraňováním práv a svobod.

To, kdo jde u nás cestou Slovenska a Maďarska, si už asi umíte zodpovědět samy. V komentářích můžete tipovat. :D