Slova versus činy, aneb proměny Změny

Už na posledním Zastupitelstvu města v Liberci se naplno projevilo pnutí, které panuje uvnitř vládnoucí koalice ANO a Změny pro Liberec. 

Chvílemi to tam vypadalo, že koalice opozici ani nepotřebuje a ve vzájemných sporech si docela dobře oba koaliční partneři vystačí navzájem. A tak se toto účelové (nikoli programové) spojení projevilo pouze u bodů, které především nastavují penězovody tam, kde je oba aktéři potřebují (ovšem víc z toho bude mít asi Změna).

Co bylo ale mnohem zajímavější bylo naprosto zřetelné pnutí uvnitř Změny, které panuje především mezi Jaromírem Baxou a Janem Korytářem. To se projevilo především při projednávání zprávy Kontrolního výboru ke kontrole veřejných zakázek z minulého volebního období. Tuto kontrolu ve svém honu na čarodějnice vyvolal a vedl právě pan Baxa.  Výstupem je cosi, co se dá nazvat spatlaninou všeho možného a soubor návrhů, které nejenže se nelíbí koaličnímu partnerovi Změny pro Liberec, ale nelíbí se především panu Korytářovi. Ten je totiž na rozdíl od pana Baxy konfrontován s vládnutím. Atak když pan Baxa například navrhuje snížení limitů pro zadávání zakázek bez výběrových řízení, není to příliš po chuti ekonomickému náměstkovi města. Proč? Je to jednoduché. Už dnešní limity jsou nastavené hodně nízko a důsledkem je časté využívání institutu výjimek Rady města. Jen v loňském roce tohoto postupu Rada města využila celkem 26 krát a to si rovnou řekněme, že ten loňský rok zrovna horečnou investiční činností města neoplýval. Pokud by došlo k dalšímu snížení limitů, provoz města by to paralyzovalo ještě víc, než už  je. A pokud je třeba nutné opravit svody na mateřské školce tak to dnes může bez použití výjimky Rady města znamenat to, že sice „transparentně“ vybereme klempíře, ale než se tak stane, tak škoda na majetku bude mnohem vyšší než potenciální úspora. Pak také kvalita těch nejlevnějších nabídek může být často velmi diskutabilní. A co si budeme povídat, cena je to jediné kritérium, kterému dobrotrusi ze Změny rozumějí… Navíc při zaměstnávání kádrů Změny přes faktury, jak to předvádí pan Korytář směrem k panu Mackovi, se snížení limitů také příliš hodit nebude.

V každém případě je zajímavé sledovat, jak je doktrína Změny pro Liberec konfrontována s realitou řízení města, a s tím i dnes již viditelný konflikt mezi změnařským dogmatikem Baxou a změnařským pragmatikem Korytářem.