Korupce se většinou chápe jako zneužití veřejné funkce k osobnímu prospěchu. Může ale politik dělat něco jiného?
Korupce se většinou chápe jako zneužití veřejné funkce k osobnímu prospěchu. Může ale politik dělat něco jiného?
Co je to vlastně osobní prospěch?
Lidi fungují tak, že dělají věci, které je činí šťastnými. To se každou chvíli může měnit. Teďka mám chuť si jít zaběhat, jdu si zaběhat, potom ale budu mít chuť pustit si seriál, tak si pustím seriál. Chci dát peníze na charitu, dám peníze na charitu. Zkrátka všechno, co udělám, je v nějaké formě moje preference. Ty mohou být různé, dobré, špatné, to nesoudím. Z každé té věci, kterou dělám mám nějaký prospěch, jinak bych ji nedělal.
Co jsou ti politici?
Vezměme si politika. To nejdůležitější, co bychom si měli uvědomit je, že i on je člověk. Zní to jako banalita, ale myslím, že hodně problémů plyne z toho, že lidi volají po státním řešení, bez uvědomění, že ti, jenž jej budou aplikovat jsou taky lidi. Což ostatně vytváří onu paradoxní otázku quis custodiet ipsos custodes? (Kdo stráží strážce?)
Na jednu stranu si můžeme myslet, že je třeba mít nad lidmi kontrolu, na druhou stranu, oni strážci jsou taky lidi.
Takže když politik je člověk a člověk plní své osobní preference (činí to, aby z toho měl prospěch), není pak korupce všechno co politik udělá?
No obávám se, že pes bude zakopaný ve slovíčku “zneužití”. Neboli nesprávné užití pravomoci.
Jak mají politici užívat své pravomoci?
No kdybychom se zeptali běžného člověka na ulici, asi by nám řekl, že ideální politik by měl činit svá rozhodnutí pro nějaké obecné blaho. Jenže, jak se určuje tohle obecné blaho? Nebo možná stejná věc pod jiným názvem - veřejný prospěch? No pokud je to prospěšné pro všechny (tedy pro celou veřejnost), pak tu nemusíme mít žádný systém na vymáhání veřejného prospěchu ne?
Ono to totiž není prospěšné pro všechny. To, co je veřejný prospěch se určuje volbami. Voliči si volí své zástupce a ti je zastupují a rozhodují za ně.
Co když…
Co když ale nějaký jejich zástupce bere úplatky, nebo využívá veřejné prostory pro svůj účel, a znemožní je využívat veřejnosti, například protože tam chce pořádat nějaké svoje párty? Tohle by přece hodně lidí označilo za korupci, ne?
No vzhledem k tomu, že byl zvolený, tak zastupuje ty lidi. Takhle je holt zvolená metrika v demokracii.
Jasně, je to pro jeho osobní prospěch… jenže to je úplně všechno co ten člověk udělá. Člověk neumí konat pro sebe neprospěšná rozhodnutí (může jen vykonávat pro sebe v ten moment prospěšná rozhodnutí, které později bude mít za neprospěšná).
Můžeme namítat, že už ty lidi ten politik nezastupuje, a že by ho už nevolili… nicméně zástupce se volí jednou za nějakou dobu… takový je systém, pro ně v tu chvíli ho volit prospěšné bylo a tyhle jeho rozhodnutí zastupování jsou následky jejich volby a daného systému. On nezneužívá svého postavení. Jen ho využívá. Funkcí politika přece je rozhodovat za lidi. To on dělá. Pro veřejný prospěch? No to se přece pozná podle toho, že ho lidi zvolili ne? A on zvolený je.
Ale tohle není veřejný prospěch!
Asi je pochopitelné, že se lidem nelíbí úplatky a podobné výhody, které si ze své pozice politik odnáší. Smyslem mého článku není tu osobu hájit, nýbrž ilustrovat, že každé jeho rozhodnutí funguje ve prospěch některých lidí, na úkor jiných lidí.
Jenže namísto, aby hledali chybu tam, kde je, tak ji hledají jinde a to nazývají korupce.
Chybou je hledat veřejný prospěch demokratickou cestou. Jak lze vidět, může se stát, že nastanou stavy, kdy politik opravdu splňuje podmínky demokracie, ale pořád nejedná tak, jak by se nám líbilo. Ostatně není politik, který jedná tak, jak se líbí celé veřejnosti.
Ve skutečnosti není problém korupce, protože ta neexistuje.
Ve skutečnosti je problém to, jak rozhodujeme co je prospěšné pro veřejnost.
Odvolávat se na korupci pak maskuje inherentní problém systému a to je to, jakým způsobem je rozhodován “veřejný prospěch”.
Co je veřejně prospěšné?
Skutečně veřejně prospěšná věc podle mě bude ta, která nebude na ničí úkor. Bude s ní souhlasit každý participant. Že je to utopie? Kdepak. My se s veřejným prospěchem setkáváme dennodenně. Když třeba nakupujeme, vyměňujeme něco, co je pro nás méně prospěšné, za něco co je pro nás více prospěšné. Stejně jako druhá strana obchodu. Nikdo netratí.
Proto je smutné, když za nás stále víc a víc rozhodují politici (“pro veřejný prospěch”) a máme čím dál méně svobody rozhodovat za sebe, tak jak by bylo ve skutečnosti v náš prospěch.
Skutečný veřejný prospěch je to, když si každý může rozhodovat o tom, jak naloží se svými zdroji jako je jeho majetek, čas, peníze, a podobně a to na ničí úkor (tedy nebude poškozovat zdroje cizí osoby).
O tomhle politika není. Ta je o zvolení politiků, kteří rozhodují za nás a to vždy na náš úkor (vždycky jsou ti, kdo nechtějí, aby za ně tenhle politik rozhodoval, protože to není v jejich prospěch, ale je to na jejich úkor).
A bohužel když pak politik za nás rozhoduje tak jak nechceme, tak tomu lidé říkají korupce.
Na závěr se rozloučím s anarchistickou otázkou k zamyšlení:
Proč tedy riskovat, že za nás bude rozhodovat politik?
