Na existenciální notečkú...

aneb Inspirováno mými literárními mistry..... poznáte kterými? Prozradím... Bezruč, Calderón, Klíma....

+++

Je-li život sen, co je potom snění?

Co tě to zajímá? Po tom ti nic není.

+++

Jsem Všechno a Nic

slza mi kane

srdce, které pro nic a za nic plane.

Kdo na moje místo,

když žádné není?

Nicota ve mně Všechno plení…

+++

Kam kráčíš?

To kdybych věděla…

Za nosem asi.

Za prdelí ne,

ta by nejspíš smrděla.

+++

Jsem dítě Sodomy

                               ohořelé,

jsem sama na světě,

ale jinak se mám

                               skvěle.

Auto mám, byt mám

a krásného syna,

a přesto

ulpívá na mně strašlivá vina,

totiž

jsem dítě Sodomy….

+++

Jak bude po smrti?

Konečně klid

pokoj

znovu

radost z nebytí tady

a bytí v Bohu

Z úzkosti kůži

odložím kdesi

a s ní i noční můry, nespavost a děsy

po špičkách vklouznu Bohu do postele

schovám se k němu

a bude mi

– konečně -

fajn

teplo

no prostě

skvěle….