- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Jsem vždycky šťastná - i poněkud zvrhle šťastná zde, když mne kdosi obohatí o znalost, kterou nemám. Díky moc, Petře
Já děkuji za přečtení a palce... to obohacení platí oboustranně
O tom byl nedávno na STV2 dokument. Zajímavý, ale pohříchu velmi tendenční, jednostraně zaměřený a v podstatě houpý.
Je dost naivní a propagandistické snažit se odhodit nahradit celou komplikovanost války s taktikou, výcvikem, strategií a operačním uměním, výzbrojí, logistikou, statečností, uměním a neuměním bojovat a nahradit to úlohou pervitinu a jiných drog.
Válka je komplexní proces a i když pervitin jistě sehrál nějakou úlohu a jeho vliv nelze odepsat nebo podceňovat, nešlo o souboj kdo má lepší drogy...
Kdo by jeho používání vojáky snad šmahem ruky odsuzoval, doporučuji si vyzkoušet reálný boj. Zážitky vojáků hovoří za vše... V takových chvílích člověk použije vše, co mu i krátkodobě pomůže, protože i tak neví, jestli bude žít dost dlouho a má jiné starosti, než pozdější vedlejší účinky. Všechna čest těm, kteří to zvládli i bez podobných prostředků.
Jen souboj o lepší drogu to určitě nebyl. Ale obecně se neví jak moc se ty drogy braly. A o tom ten článek je.
Já jsem se to poprvé dozvěděla z knih o drogách... amfetaminy byly dost oblíbené u amerických žen v domácnosti. Je vidět, jak to máme těžké... Občas, když byly děti malé, jsem říkávala- pár lístků koky bych sežvýkala, a pak bych žehlila jak fretka. Myslím, že dost zrádné bylo hlavně to (i pokud jde o heroin), že oficiálně doktoři říkali, že závislost nevznikne...ale těm vojákům by to asi stejně bylo jedno.
Díky za zajímavé čtení.
Velmi zajímavé čtení, Petře ... neměl jsem o něčem podobném ani tucha
Zdravím Karle a díky za přečtení a palce. Mimochodem, po válce byli údajně tím perníkem nějakou dobu krmeni i vojáci NDR a NSR.