Jaromír Dušek mě svými nedávnými výroky o spiknutí homosexuálů na ministerstvu dopravy a ve vedení Českých drah potěšil a současně silně otestoval mou míru sebeovládání.
financninoviny.cz
Co to jen jde, snažím se k lidem přistupovat bez předsudků. Jistě, připouštím, že už mě pár kolegů slyšelo klít, že "ten software je snad z Bulharska" nebo tvrdit, že "ty Indy na Oracle supportu bych bil jako žito", ale to je jen nadsázka, která má pobavit. Co tvrdím se vší vážností, je to, že jsem v životě potkal lidi slušné i podvodníky, lidi přátelské i nenávistné, chytré i hloupé, pracovité i líné, tolerantní i netolerantní, ale zatím jsem si nevšiml, že by jakoukoliv takovou skupinu lidí automaticky charakterizoval stupeň vzdělání, původ, barva kůže, víra nebo sexuální orientace. I když mnoho lidí prahne po těchto jednoduchých nálepkách, takhle to prostě nefunguje a rozhovor pana Duška v Lidových novinách považuji jen za "coming out" jednoho primitiva.
Rozhovor mě ale v něčem potěšil. Určitě se vyplatí, když se lidem připomene, jaké to máme v Česku odbory. Opět mě to přivedlo k otázce, jestli je náhoda, že čtyři (z mého pohledu) nejviditelnější představitelé polistopadových odborů jsou tak podivná individua:
Když byl v roce 2007 pan Dušek odvolán z postu předsedy Odborového sdružení železničářů, hrozil (alespoň tedy mně) vstupem do vrcholné politiky. Která strana by mu asi slušela? Soudě podle jeho kolegů odborářů by se mohlo zdát, že volba ČSSD je jasná, protože v této straně jistě rádi uvítají vedle odborářů prověřených bolševikem i odboráře s estébáckými praktikami. Jenže jeho homofobní výroky by jej měly zavést spíše do řad některé fašistické strany. Je to hádanka ...
V každém případě se panu Duškovi podařilo otestovat i mé sebeovládání. Když jsem četl jeho rozhovor a připomněl jsem si jeho známé kolegy z odborů, měl jsem co dělat, abych všechny odboráře nehodil do jednoho pytle a neproklel je. "Co je to za lidi, kteří si volí taková ho....?" Ale ne, ustál jsem to a přimkl se k víře, že někde tam venku je určitě i pár řadových odborářů, kteří se za své nejvyšší představitele upřímně stydí.
Tento článek záměrně nijak nehájí ministerstvo dopravy, které již mnoho let hanebně toleruje vyhazování peněz na předražené dálnice v režii darebáka z Ředitelsví silnic a dálnic. Článek rovněž nehájí poslední skanzen komunismu, známý též jako České dráhy.
