Alespoň 17. listopadu by rudá lůza mohla zalézt do díry a třeba jen chvilku se docela obyčejně lidsky zastydět.
Jiřímu Dolejšovi
Pane Dolejši, až vás zase nějaký hňup pozve na jakýkoliv vzpomínkový akt k výročí 17. listopadu, buďte tak hodný a nechoďte tam. Mám pro vás několik variant omluv: 1. Důstojná ale evidentní lež: "Nezlobte se, ale toho dne budu bohužel nemocný." 2. Upřímnost a pravda: "Je mi líto, ale nemohu se zúčastnit. Brání mi v tom poslední zbytky slušnosti. Jako místopředseda komunistické strany se k tomuto tématu nemohu z principu vyjadřovat, protože by to byla facka všem lidem, kteří v minulosti kvůli mým soudruhům trpěli." 3. Mrazivá otázka: "A vy byste snad pozvali Adolfa Eichmanna ke vzpomínkovému aktu do Osvětimi?"
Milanu Štěchovi
Pane Štěchu, 17. listopadu vždy zůstaňte doma a neposkytujte žádné rozhovory. Pokud byl někdo 12 let členem KSČ a k tomu deset let předsedou ROH v závodě Škoda, tak to nemohla být žádná malá svině. A velká svině by se neměla v televizi vyjadřovat k odkazu "sametové revoluce".
Andreji Babišovi
Když se vás novinář zeptá, kde jste byl 17. listopadu 1989, tak se přímé odpovědi raději vyhněte a řekněte nějakou osvědčenou pitomost o Miroslavu Kalouskovi, na kterou vaši voliči spolehlivě slyší. Když zůstanete doma, uděláte úplně nejlíp. Každopádně vypadá divně, když řeknete, že jste v tu dobu pracoval v zahraničí. Zvlášť když je všeobecně známo, že v podniku zahraničního obchodu zhusta pracovali spolupracovníci StB. Samozřejmě všichni zcela nevědomě a nezištně.
