Když Václav Havel v roce 1997 poprvé označil atmosféru v Česku jako "blbou náladu", uhodil hřebíček na hlavičku. Po patnácti letech nepřetržité blbé nálady ale přemýšlím, jestli jde skutečně o náladu nebo vrozenou blbost.
Voliči levice poslouchají podcast s projevem předsedy
Rudí spasitelé
Nejsem politolog ani sociolog, ale voliče komunistických pomatenců si troufnu rozdělit do tří skupin: Ti první rádi vzpomínají na idylické časy, kdy vše bylo jasné, neboť jedinou pravdu diktovala strana, všichni se měli přibližně stejně mizerně (protože vyčnívat se nevyplácelo) a jedinou na veřejnosti tolerovanou erotiku nabízeli orálně frustrovaní štramáci v nejlepších letech. Ti druzí snad ani nezaznamenali Sametovou revoluci a chodí volit poctivě tak, jak byli naučeni. (Mimochodem, je zajímavé, jak komunisti prakticky nepoužívají preferenční hlasy. "Strana určila pořadí, tak jaképak kroužkování?!" Ti lidé snad nemají svobodnou vůli!) No a konečně ti třetí si myslí, že snad nějak protestují proti veřejnému zlořádu, když hlasují pro zločinnou ideologii, která za sebou vždy a všude zanechala zbídačené národy, miliony zavražděných nebo umučených lidí a navrch ekonomickou a ekologickou spoušť. První, druzí i třetí: Kde jste nechali zdravý selský rozum?!
"Politici jsou zkorumpovaní. Vím to, protože je volím!"
Ještě horší než voliči komunistů, jsou voliči ČSSD. Ti první zapomněli, v jakém marasmu se žilo před listopadem, ale ti druzí neudrží ani to, kdo kradl před dvěma roky. Tak třeba Miloslav Vlček:
Volič ČSSD neudrží dokonce ani to, kdo kradl před několika měsíci. David Rath v datech:
Sečteno a podtrženo: Ten, kdo volil v těchto volbách ČSSD, ztrácí jakékoliv právo kritizovat korupci v Česku! Samozřejmě totéž platí i pro voliče ODS. Naštěstí voliči ODS nejsou tak tupé ovce a nedělá jim problém změnit názor a volit prostě někoho jiného (své by o tom mohl vykládat Alexandr Vondra). Voliči ČSSD se toto teprve budou muset naučit. Jinak se korupce nezbavíme nikdy.
Blbci z lidu
O tom, že do senátu kandiduje i taková pochybná figura jako pan Vlček, jsem se dozvěděl až dnes. Je škoda, že se novináři tomuto křivákovi předem dostatečně nevěnovali (ale mají ještě druhou šanci). Jak by taky mohli, když jsou noviny, rádio i televize plné "hrdinů", kteří buď kreslí tykadla na cizí majetek, nebo střílí ze sportovní bambitky po prezidentovi.
Kde se bere ta fascinace průměrnými hlupáky bez vzdělání, bez zkušeností a bez sebereflexe? Vždyť první by si za své pubertální kousky zasloužil akorát pár facek (a v některých civilizovaných zemích třeba i pár ran bičem) a druhý by za předpokladu fungující prezidentské ochranky už dávno ležel v dřevěném futrálu. A hotovo, žádná senzace, jen kuriozitka na straně sedm.
Bohužel stále nevím, jestli je mediální poptávka po těchto blbcích dána vkusem novinářů nebo omezeností čtenářů a diváků, ale je to v každém případě špatně. Začal jsem patnáct let starým výrokem Václava Havla o blbé náladě. Končím přibližně stejně starým výrokem Karla Hvížďaly: "Dnes herečka ukáže prsa a zítra se jí novináři ptají na její vztah k Evropské unii." Dokud nebudeme schopni rozlišovat mezi hloupým a důležitým, bude v krajích i v parlamentu dost místa pro Vlčka i Rathovy pohunky.
