Příhoda z Teheránu I.

Kamarád pracoval před lety na vrtné soupravě v Íránu (podotýkám, že nehledali naftu, ale vodu). Byli kdesi v poušti, pouze jednou za měsíc vzali Tatru a jeli dokoupit nezbytné věci do Teheránu. V atě jeli tři. Zastavili u jakési lékárny (která současně fungovala i jako "smíšenka" všeho možného). Kamarád umí perfektně persky, takže objednával, obsluhující žena snášela zboží na pult a zbývající dva se bavili mezi sebou. Nutno podotknout, že byli v poušti už asi půl roku. Je tedy jasné, kam po chvíli sklouzl hovor. A protože se bavili česky, nebrali si servítky a jeden z nich popustil uzdu fantazii a tomu, co by všechno s onou Iránkou dělal - na pultu, přes kasu... nebudu zabíhat do podrobností .

Po ukončení nákupu se kamarád persky ptá, kolik budou platit a ta žena mu ČESKY odpověděla "Dvacet tři šedesát"...

Následoval rychlý ústup onoho "nadsamce" a omluvy zbývajících dvou kamarádů.

Re: Příhoda z Teheránu II.

Naštěstí ta paní to vzala se smíchem, prý pochází z Prahy a do lékárny se před lety přivdala.

Aby toho nebylo dost, ze zadní části prodejny přišel jakýsi tamní "Mustafa" a lámanou češtinou povídá "Tópry den, já jsem studoval farmácii v Praha - a tam našel moje Alenka"...

No, později, už venku, se všichni shodli na tom, jak bylo dobře, že "Mustafa" neslyšel všechno, co před pultem proběhlo. Jinak při známém temperamentu Íránců by možná onoho "sexuálního loudila" na místě naporcoval mačetou .

Poučení: Nikdy nevíš, kde narazíš na Čecha - třeba i v lékarně, v centru Teheránu...

Historka ze Švédska

Známý má ve Stockholmu příbuzné,sestra se tam provdala.Jednou byl u nich na víkendu,a během procházky si všiml někde v parku pod keřem totálně "na plech" upraveného chlápka.Obrátil se na švagra :"Tak takhle funguje ta vaše prohibice?" Ale Magnus nehnul ani brvou a odvětil :"To je určitě Fin."

No...

když jsme chtěli navštívit ČSSR, tak jsme čekali na víza 8 let. (Jinak Uppsala).

Švédové

už přeci Prahu objevili za třicetileté války, né ?