Měl lehkou smrt.

Ani o tom nevěděl. Po tom hodně lidí touží.

Jejda

to bylo hezké. To je dobře, že ten poslední večer tak pěkně vyšel.

Krásné

az jste me rozbrecela... karma

Karmuji, nádherně popsaná vzpomínka

super

to bych si taky přal aby na me muj syn vzpomínal tak jak vy na sveho otce,....fakt hezky članek

Krásný a výstižný článek. Nemám co dodat.

pekne

Dobry podvecer, moc pekne, kazdy asi mame neco pobneho. Opravdu dobre.

vyprávěl mi kdosi

vím, kdo a vím, o kom, ale není to důležité): byla paní něco kolem 75, hypochondr - co se dá dělat, ale její dcera už jí její věčné nářky nebrala vážně. Měla ji ráda, ale když slyšíte na plovárně stokrát pomoc, tak se přestanete dívat, kde se kdo topí. Přijela dcera (velká, skoro čtyřicetiletá) za maminkou na chalupu na otočku. Maminka měla další záchvat hypochondrie a dceři to trošku vylezlo krkem, k tomu jiné starosti - zkrátka a dobře, ač byla milující dcerou, trošku se chytly a dcera odjela naštvaná. A její maminka ten večer na té chalupě zemřela. Dcera by samozřejmě neodjela, kdyby si myslela, že mamince skutečně něco je - ale už se nedá nic dělat. Měly nedopovídáno a ještě se naposledy loučily ve zlém. TO mi připadá velmi smutné - už pro to, že není cesta k nápravě... JK