Autorko, plně Vás chápu

také máme syna, který NEBYL šikanován, to ne, ale byl takový mouchy sněztesimě - typický terč pro budoucí šikanu. Dali jsme ho na Aikido (není to útočné bojové umění, ale obranné) a od té doby "vyrostl" a ještě chrání slabší.R^ Mohu jen doporučit, agresoři přece jen mají strach, aby nedostali do budky.

Holt to vniknuti do bytu

byla ale vase chyba ... chce to protizalobu o ublizeni na tele vaseho syna a dalsi skody ... ale o ceskych soudech si teda iluze nedelam .

Inu, to je důsledek

tzv. liberální výchovy (a tím, že z nevychovaných spratků vyrostli spratkovití rodiče). Za nás hrozila ve škole ještě facka či přetáhnutí ukazovátkem - ne, že by se to dělo na běžícím pásu, on stačil jeden případ za rok. Za facku ve škole obvykle ještě následovala facka doma od rodičů. Dnes spratek ví, že má v rodičích zastání a učitelé zase vědí, že i za pohlavek letí ze školy, pak se ovšem není co divit výsledkům (to je důsledek těch kocábovin a Dežomil).

Když šikanovali mého kluka, a ani domluvy s dotyčnými, ani stížnosti u ředitele nepomohly, naklusala jednoho dne manželka do školy, nechala si dotyčného žáka vyvolat na chodbu a tam mu jí bez řečí pořádně natáhla s dodatkem, že příště jej zabije. Od té doby byl klid (přítomná učitelka jen ujistila choť, že vůbec nic neviděla). Otázkou je, jak by to prošlo dnes. V každém případě doporučuji se nenechat šikanovat soudem a dát jasně najevo, že takto teda ne a naopak žalovat rodiče žáka. Vyplatí se dobrý advokát, který už ví, co projde.

zazila jsem naznaky

sikany na zakladce a pak na stredni. jedna divka si vzdy vybrala nejakou obet a te delala zle. usmivala se u toho a vydavala to za pratelske narazky. nastesti ji v tom nikdo nepodporoval a ta osobni zkusenost, ze jsem si s ni  poradila mi hodne pomohla v nekolika dalsich situacich. V dalsim pripade jsem mela proti sobe kluka a jednalo se o pasivni agresi a pomluvy vzdy ve skupince nekolika devcat. pockala jsem si na nej az byl sam a rekla mu ze vim co o me roznasi a ma moznost mi to rict do oci. mlcel. rekla jsem mu ze tim tedy zalezitost povazuji za vyrizenou a at si me nepreje pokud to bude pokracovat. nenechala jsem se a je pravda ze jsem se nikdy necitila sama, mela jsem na koho se obratit dal a kamarady.

Re: zazila jsem naznaky

Možnost řešení

Není úplně jednoduché říct, že otloukaný je menší, holka... Otloukaný je ten, kdo se otloukat nechá a je problém najít způsob jak se otloukat nenechat. Nic nevyřešíte změnou školy. Naopak si myslím, že to zhoršíte. Důvod? Dítě přijde do kolektivu, který se zná, a který nezná ho. V té chvíli i místní otloukánek má navrch proti vetřelci.

Ať se Vám to líbí nebo ne, doporučuju zvýšit agresivitu. Vaši, dítěte, případně dalších osob, které se Vám pomáhají. Že je to těžké? Ano je. Ale na hrubý pytel hrubá záplata. Řvěte na celou školu, podejte stížnost na ředitelku na Obecním úřadě...

Neznám koníčky nebo sporty Vašeho dítěte, ale pokud v nich má nějaké kamarády, zkuste se na ně obrátit. Ať si jako kamarádi udělají pořádek. Tihle "hrdinové" co otloukají Vaše dítě to dělají hlavně proto, že násilí znají a mají z něj strach. A vědí, že většina dospělých je zbít nesmí. Když zjistí, že dostanou "podržce" kvůli někomu, kdo na to sice sám nemá, ale má kamarády, co na to mají, dá pokoj.

Hodně štěstí.

Kde hledat pomoc

Podle posledních výzkumů se s problémem šikany potkalo přes 40% dětí. To je také důvod, proč se šikanou dlouhodobě zabývá náš projekt Minimalizace šikany. Radu a pomoc můžou šikanované děti a jejich rodiče hledat v bezplatné poradně na našem webu http://www.minimalizacesikany.cz. Najdou tam také řadu informací, které jim mohou pomoci. Dalším pomocníkem muže být naše kniha Minimalizace šikany - praktické rady pro rodiče.

Jinak je nutno říct, že celá situace popsaná v článku je poměrně typická. Školy i rodiče agresora často reagují přesně tak, jak maminka popisuje a rodiče si s tím neví rady. Útěchou mamince může být fakt, že pokud se vám dítě svěří, je to první krok na cestě k řešení. Šikana však opravdu není problémem pouze

šikanovaného dítěte a to si opravdu nemůže pomoci samo. Dokonce ani samotné potrestání agresora situaci neřeší. Šikana je nemoc celého kolektivu a je tedy třeba léčit celý kolektiv.  Více najdete na našem webu či v knize.  

Soucítím s Vámi

Soucítím s Vámi a velice mě mrzí, že něco takového muselo Vaše dítě (nebo kterékoliv dítě) prožít. Mohla bych Vám doporučit knihu Bolest šikanování od Michala Koláře, kde je nejen popsána šikana principielně i s příklady z českých škol, ale navrhuje se v ní i několik řešení šikany, vhodných i nevhodných (tzv. odstrašující příklady). Tato je bohužel k sehnání pouze v ČR. Šikana může postihnout kohokoliv, ať už se umí prát nebo ne, je silný nebo slabý. Jen v jediném případě měla Vaše škola pravdu - šikanu ve škole by neměli řešit rodiče. Ovšem pokud je škola neschopná šikanu řešit, není jiná možnost, než dítě přeřadit jinam. Ale bylo by dobré, aby dítě navštěvovalo dětského psychologa, mohlo by totiž do šikany spadnout i na nové škole. Je třeba myslet na to, že dítě stále neví, jak se šikaně bránit.

asi by synovi mel

dat nekdo lekci z prani. nekde ma slabe mistecko, proc se na nej lepi tihle jako vosy na turecky med. Sikanu jsem zazila v praci, a ac to nebylo fyzicke napadani, tak polevilo ve chvili kdy ti zbabelci uvideli misto hodne holcicky pekelnou furii. tot ma zkusenost.

Z pohledu matky, jejíž syn "šikanoval" ostatní děti.

Vzpomínám si, jak můj syn začal chodit do 1. třídy. Do tý doby neviňátko, bezproblémový dítě, kam jste ho posadili, tam zůstal, byl tichej, sám si vydržel hrát 3 hod. a lepit autíčka. Jakmile nastoupil na základku, otočil o 180 °. Kopal do dětí, holčičky tahal za vlasy, mlátil je pěstičkama. Jakmile jsem se to dozvěděla, udělala jsem synovi to samý. Kopla jsem ho do prdelky, do nohy, tahala za vlasy. Samozřejmě s citem. Začal brečet a já se ho ptala: "Tak co, jak se Ti to líbí ??? Bolí to, viď ???" No a od tý doby byl pokoj. Kluk se zklidnil a už nikdy nikomu neublížil úmyslně. Zdá se to jako z pohádky, ale kdyby takhle postupovali všichni rodiče šikanujících dětí, možná by ubylo nešťastníků, co se kvůli nim bojej jít do školy.

Re: Z pohledu matky, jejíž syn "šikanoval" ostatní děti.

Můj omyl v obsahu článku

Tak to jsem se opravdu spletl. Očekával jsem, že se v článku opravdu dočtu, v čem udělali rodiče chybu, že se jejich dítě nechá šikanovat a on je to zatím pláč nad tím, jak jsou všichni ostatní hloupí a nerozumí mi.

Teď to napíšu všeobecněji, samozřejmě, že tento konkrétní příklad, popsaný jen z jednoho zaujatého pohledu, neznám. Proč někdo někoho šikanuje? Protože potřebuje pocit nadřazenosti, potřebuje u toho druhého vidět emoce poraženého. Chce vidět strach a pláč šikanovaného.

Ato je zřejmě ten problém. Člověk, který nedokáže na napadení reagovat jinak než takto, zřejmě nebyl komplexně vychován. Někde daleko dřív nastala chyba. Ale kde přesně dělají rodiče chybu, to jen tuším. A očekával jsem, že se v tomto článku poučím, dozvím se jak ve výchově postupovat, aby se vychoval ve všech směrech vyrovaný člověk. No bohužel, nic jsem se nedozvěděl.

Re: Můj omyl v obsahu článku

Už vám někdo řekl, že jste vůl ?

Ani bych se nedivil....