Znám spoustu seznamů – telefonní i ty Cibulkovy s agenty StB, pak seznamy dlužníků za bydlení, které pro výstrahu vyvěšují bytová družstva, o výkladních skříních s fotografiemi a jmény zlodějů v samoobsluhách jsem už psal. A vzhledem k tomu, že politici mají svá jména hloupých na všech sloupech a je jim to putna, že si na ně kdekdo ukazuje jako na zloděje a tuneláře, sepsal jsem i já svůj seznam zlodějen, ne všech, ani blog není gumový.
Hoří, má penenko, ale furt po nás nejdou...Foto: B. Olšer
Všechny ty kauzy určitě znáte, ale jen verbálně a jednotlivě, v ututlávaných časových období jejich zametání pod koberec. Jinak vypadají, když se ty nejokatější dají vedle sebe. Zlodějská posloupnost. Současný ministr financí Kalousek by si měl svými laškovnými poukázkami na okamžité zaplacení státního dluhu ve výši 121 tisíc Kč na osobu vytapetovat svoji kadibudku. Ovšem pokud ji má splachovací jako je on sám, tak to stejně bude jen přelévání oceánu dětským kyblíčkem.
Kdyby si ale zesumarizoval všechny české tunely za posledních dvacet roků, jak jsem to udělal já, zjistil by, což on ostatně určitě dávno ví, že by vydaly i s úroky za zhruba dlužný bilion a půl. Všechny tyto kauzy jsem podrobně analyzoval a věnoval jim jednotlivých blogy, teď je pouze stručně popíši v jejich četnosti. Ale pouze dokonané skutky, ne zmařené pokusy o korupci. A i tak by bylo na doktory, nemuseli by se rušit české ambasády, ani škrtat peníze pro policii, sociální dávky a mateřské či zvrhle zvyšovat odvody z knih, vstupenek do divadel či na koncerty a my jsme nemuseli patřit ve vzdělanosti k rozvojovým zemím třetího koše. Být za mrtvého brouka je ideální alibismus, jak si přehazovat dluh z vlády na vládu, jako horký brambor. Že, vážení "slavní mudrci, vzácní chemici, slovutní mistři, páni magistři, astrologové, geometři, agronomové, psychiatři, páni docenti geologie, psychologie, theologie, nemocí zhoubných, nemocí zjevných, nemocí latentních, vynálezcové věcí patentních, magnificence, zkrátka inteligence..." řečeno slovy Jana Wericha.
Na úvod jen skromná heslovitá reminiscence naplnění vynálezu českého slova “tunelování”. Stamiliardové tunely modré zlodějské mafie Salzmann - Česká spořitelna, Soudek - Škodovka, sponzor Lájosz Bács, sponzor Radživ Sinha, Pepa z Hong-Kongu a miliony v igelitové tašce, Viktor Kožený - harvardské fondy, Ruml, Čermák - Helbig, mercedesy, Česká Lotynka, Česká námořní plavba, Procházka - IPB, Motoinvest - Tykač, CS Fondy, Kreditní banka, Češka - Fond národního majetku, LTO, obrana - zakázky, padáky, švýcarské konto, privatizace Telecomu, Macek - “poradce” při privatizaci spořitelny, Mach - stadion Sparty, investiční fond Trend, knižní velkoobchod - Macek, Telecom - Dyba, Smetka - H System, Banka Bohemia, Plzeňská banka, Kočárník - Česká pojišťovna, privatizace IPB - Nomura, Rubáš a Diag Human, Ruml - letiště Mošnov, Balabán - Železárny Bohumín…
Od začátku devadesátých let až do letošního roku si jen dvakrát si v Česku spravedlnost vybrala mezi vysokými politiky svoje hříšníky. Za posledních dvacet roků se u nás udály desítky kolosálních korupčních afér, ale sedět natvrdo za ně šli pouze Svoboda a Snopková z Liberty a v kauze kuponové privatizace Lízner. Ten byl v roce 1996 odsouzen na šest let do vězení za zneužití pravomoci veřejného činitele a za úplatkářství. Liznerovo stíhání inicioval "podnikatel" Tomáš Sotona, který tvrdil, že si tehledjší šéf Centra kuponové privatizace od něj vynucoval úplatek. Policie Liznera zatkla v říjnu 1994 v okamžiku, kdy si z restaurace odnášel kufřík s osmi milióny korun, které převzal od Sotony. Utekli do daňových rájů tuneláři Kožený, Krejčíř, Říčář a Pitr.
Ivo Svoboda, ministr financí ve vládě Miloše Zemana, musel ve vládní funkci skončit poté, co jej policie obvinila v kauze vytunelovaného výrobce dětských kočárků Liberta. Svoboda byl později se svou spolupracovnicí Barborou Snopkovou odsouzen k pětiletému trestu za podvod a zvýhodňování věřitele, Snopková ještě za porušování povinnosti v řízení o konkurzu. Někdejší ministr se svou spolupracovnicí vstoupili do mělnického podniku Liberta vyrábějícího kočárky a invalidní vozíky v roce 1996. Následně pro něj vyjednali úvěr u IPB banky ve výši kolem šesti miliónů korun, ovšem peníze poskytnuté na výrobu v Libertě do firmy nešly. Vyjma půl miliónu Svoboda se Snopkovou peníze použili na splacení dluhů své další firmy Omnia. Co to ale je proti ulitým miliardám jiných zlodějů? Výstraha je ale výstraha. Nějak se muselo přece ukázat, že zákony a spravedlnost u nás nikdy nespí, že Orwellovsky jsme si všichni rovni, ale někteří jsou rovnější... Padni komu padni! Nejotravnější česká floskule.
Aby toho nebylo málo; Evropská komise pohrozila Česku soudem kvůli výběru vojenských poruchových transportních letadel CASA. Podle komise mělo Česko letadla vybrat na základě celoevropského tendru, ale místo toho o zakázce za 132 milionů eur (téměř 3,5 miliardy korun) rozhodlo bez výběrového řízení. Vyšetřovatelé vojenské policie v minulých letech pokračovali v rozkrývání velké korupční aféry v armádě. Šlo například o černé konto na generálním štábu. Z podvodně získaných 17,5 milionu korun se pořádaly opulentní večírky, rozdávaly předražené dary, kupovaly se i luxusní dovolené v Tichomoří. Na své si přišla i Vojenská ubytovací správa. Zločinným spolčením bylo podle policie manipulováno nejméně třiceti veřejnými zakázkami v armádě v celkovém objemu kolem 300 milionů korun. V případu je obviněných přes 50 lidí. Kdy se bude trestat? Až se vypráší korupční koberec, tedy asi na svatého dindy, či-li až z dlaně vyroste kaktus…?
Velká Británie ukončila vyšetřování korupční aféry s Grippeny. Britský protikorupční úřad stíhal rakouského lobbistu Alfonse Mensdorfa - Pouillyho za to, že uplácel neznámé úředníky a další zástupce vlád v Česku, Rakousku a Maďarsku. Po dohodě britských úřadů se zbrojařským koncernem BAE na pokutě ve výši osmi a půl miliardy korun však prý už není ve veřejném zájmu pokračovat ve vyšetřování.
Bývalí manažeři Steyru Wolfgang Habitzl a Herwig Jedlaucnik tvrdí: na zákulisních dohodách se podíleli Stanislav Gross, Karel Kühnl a Martin Barták. Svědectví manažerů, kteří měli “český projekt” na starosti, je zajímavé zejména proto, že právě oni první dva jmenovaní byli u většiny jednání a přesně znají veškeré podrobnosti, tedy i fakt, že provize činila až tři procenta. První smlouvu na pandury uzavřela po dlouhém jednání Paroubkova vláda. Cena všech, dnes již legendárních transportérů, byla 20 miliard. Dvě až tři procenta by tak znamenala půl miliardy.
Stanislav Gross (ČSSD), expremiér z roku 2005 rezignoval poté, co se v médiích objevily informace o nejasných třímilionových majetkových poměrech jeho rodiny. Aféra se stupňovala a zasáhla i tehdejší vládní koalici. Zejména lidovci požadovali premiérovu demisi. Gross nakonec rezignoval. Později policie vyšetřovala, jak se dostal k mnohamilionovému majetku, případ ale odložila. Gross dnes působí jako advokát. Střídavě v Česku a na Floridě.
Bývalý ministr dopravy Aleš Řebíček (ODS) si koupil za 126,4 miliónu korun komplex Monte Argentario v Toskánsku severně od Říma a pořídil si též byt Marina v Dubaji. Jako budoucí vlastník bytu a už pouze poslanec zaplatil přes deset miliónů korun a další tři milióny ještě doplatí. Daří se mu skvěle. Stejně jako firmě Viamont, která mu dříve patřila. Za dobu, kdy byl Řebíček ve funkci ministra dopravy, jí sedminásobně přibylo státních zakázek. V prvním období získala kontrakty za necelých šest set milionů. A ve stejně dlouhém “Řebíčkově ministerském” období staví za 3,5 miliardy korun z veřejného rozpočtu. Většinu zakázek získala od státních podniků, které spadají pod ministerstvo dopravy.
Petr Zgarba (ČSSD), od května 2005 ministr zemědělství a člen ČSSD, odstoupil kvůli aféře Pozemkového fondu, který umožnil spekulantům získat v okolí Prahy i na dalších místech ČR lukrativní pozemky, např. čtvereční metr pozemků v Praze-Uhříněvsi tak stál spekulanty zhruba pět korun českých. Přitom úředníci fondu vydali spekulantům v celé republice přes 600 hektarů pozemků, jejichž tržní cena dosahuje dvou miliard korun. Zgarba se dostal do centra pozornosti už předtím, třeba kvůli nákupu pozemků od PF, kde pracovala jeho manželka. Kontroverzní byla i 20milionová dotace, kterou Zgarba prosadil ve Sněmovně pro obec Lípa-Petrkov, kde jeho rodina vlastní nemovitosti. "Jano, do Lípy půjde dvacet milionů, tady máš papír, podepiš to, dej razítko, zítra s tím musím odjet. Nikomu nic neříkej! A bude to dělat firma Stavba – první stavební Havlíčkův Brod," řekl Zgarba starostce obce Lípa-Petrkov.
A jeho předchůdce Jarda Palas, dnes hejtman Moravskoslezského kraje, si postavil ze svých úspor domeček s pensionem za pouhých 20 milionů Kč... Ministerstvo pro místní rozvoj vlastní dům vedle pražského Staroměstského náměstí. Na exkluzivní adrese bydleli exministři - Čunek, Palas, Zgarba, Němec i Martínek. Petr Zgarba, který v domě bydlel i po svém předčasném odchodu z ministerstva. Měsíční 13tisícový nájem platili daňoví poplatníci jako poslanecký benefit.
Švýcarská firma Investenergy koupila 46 procent akcií Mostecké uhelné a o provizi pěti milionů dolarů se podělili - zbrojař Pavel Musela - lobbista blízký Grossovi, část dostal Grossův poradce Jiří Martinek (300 tisíc USD) a poslanec za ČSSD Antonín Sýkora (85 tisíc USD). Gross zase od Sýkory koupil za necelých 20 miliónů korun podíl ve společnosti Moravia Energo, který obratem prodal za 110 miliónů korun. A teď má sídlo v Hidden Bay, co leží v rezidenční čtvrti Aventura, která je hned po Miami Beach druhou nejžádanější lokalitou na Floridě. Jen Pavel Musela je mimo; po tragické události, kdy "spadl z posedu", nekomunikuje a je nesvéprávný. Fakt? Nebo má konto na Kypru. Ale nic se jinak nedělo. Naopak Švýcaři sice váhají s vydáním tuneláře Pitra, zato prošetřují konta se stovkami milionů podnikavce Janouška. Dávno tomu již dávno, co vzniklo nesmazatelné pouto mezi Pavel Bémem a Romanem Janouškem, jehož toky peněz vedou rafinovaně a nečitelně přes Švýcarsko, Panamu, Lichtenštejnsko, Velkou Británii a Kypr.
“Pan Janoušek mi během primátorských kampaní pomáhal jako mediální poradce. Pochopitelně i jako kamarád. Má přirozený selský rozum…” říká Pavel Bém, jenž rovněž slavil své narozeniny za přítomnosti více než dvou tisícovek hostů ve Žlutých lázních patřících kromě Světa pojištěnce VZP panu Janouškovi…. (Žluté lázně Praha - moderní říční lázně v retro stylu třicátých let 20. století. Písečná pláž, houpací sítě, dětský koutek, brouzdaliště se skluzavkami, nudistická pláž, velká letní kavárna, tančírna, pivní terasy (2 500 míst), restaurace a internetová kavárna. Pět kurtů na plážový volejbal, fotbalová klec, dvanáct hřišť na petanque a další lukrativní atrakce, koncerty, mistrovství světa v dřevorubeckém sportu atp…)
Švýcarská prokuratura se Janouškovými aktivitami začala zabývat loni na podzim a v Ženevě mu dokonce zmrazila jeden z účtů se sumou 221 milionů korun. Bankovní experti tak ve Švýcarsku narazili podle policie na zvláštní systém převodů peněz. Zdá se, že jde o provize ze státních zakázek v Česku, tedy o podezření z praní špinavých peněz. Zasvěcení tvrdí, že lobbistu Romana Janouška prý musel navštívit každý uchazeč o velkou městskou zakázku. Bez toho neměl šanci ji získat. Řeč je též o systému vybírání tzv. desátků za stavby v Praze, resp. o konkrétních procentech a sazbách, jež Janoušek sám určoval.
Po kauze pokusu o korupci dnes už bývalého ministra životního prostředí Pavla Drobila, se v tichosti zametl problém též kolem činnosti bezpečnostní agentury ABL - detektivní sekce - a nejnověji jde o podivné okolnosti kolem zakázky týkající se českého předsednictví v Radě Evropské unie. Policie se zabývá trestním oznámením, podle kterého měly být práce na zjednodušeně řečeno ozvučení akcí, souvisejících s předsednictvím, předraženy, a zakázka měla být zadána bez výběrového řízení. V médiích se objevila suma asi půl miliardy Kč. Až na ni se měla vyšplhat původní částka 85 milionů. Každopádně skoro 140 milionů si podnikavci ulili do rakouské banky. Vše pod dohledem šéfa a místopředsedy vlády Alexandra Vondry (ODS). Ten samozřejmě nic netušil, nic nepodepsal, neukradl ani korunu. A nejlepší obranou je tradičně i v české koalici útok…
„Domnívám se, že postup pana ministra Kalouska a šéfa finančně-analytického útvaru byl jednoznačně nezákonný,“ řekl Právu poslanec ODS Marek Benda, proslulý svým pofidérním studiem na plzeňských právech. Pražská organizace na jeho návrh přijala usnesení, v němž „odsuzuje nezákonný postup“ ministra financí a šéfa zmíněného útvaru. Podle Bendy není jeho úkolem informovat veřejnost. Zatloukat, zatloukat, zatloukat. Doktor Plzák by měl radost. Naopak ekonom a soudní znalec Milan Vodička, který byl v roce 2000 ředitelem Organizačního centra pro zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky v Praze na tiskové konferenci řekl, že audiovizuální zajištění českého předsednictví EU v roce 2009 mělo Českou republiku vyjít maximálně na 200 miliónů korun.
Pan Vondra byl odjakživa liška podšitá. Vzpomeňme na "aušus" zvaný Entropa. Byla to velká sláva. Uvěřil libovému frajerovi Davidu Černému, vydávajícímu se za výtvarníka. Domluvili se spolu na “sochařském” díle, co by oslavilo naše předsednictví EU. Podepsali smlouvu o vytvoření Entropy, o níž David Černý původně tvrdil, že onu pozdější slátaninu vytvoří umělci ze všech 27 členských zemí Unie. Nakonec se ukázalo, že autorem této plastelínové splácaniny je on sám s několika ostrými hochy. Zkrátka podvod. První audiovizuální průšvih. Stát za projekt zaplatil 1,9 milionu korun a za jeho půlroční pronájem v Bruselu měl dát Černému 1,2 milionu. Dalších 10,3 milionu korun pocházelo ze sponzorského daru Bakalovy těžařské společnosti NWR.
Takové máme ve vládě nástupce pohádkáře Christiana Andersena. Žalobci tak vydatně štěkají, ovšem karavana přežvýkavých Vondrů, Topolánků, Zgarbů a Johnů kráčí neohroženě dál, jako by se nechumelilo. A třeba se ke mně někdo přidá, když opět nepůjdu volit užitečné idioty. Jedině, když mi napíšete jméno alespoň jediného slušného politika v Česku. A řeknete-li mi, kdy půjde do chládku další český tunelář, a že nezůstane ze stovek adeptů jen u těch tří výše jmenovaných...
A jak kdo z výše uvedených politiků k majetku přišel, charakterizuje následující anekdota:
Hypoteticky se setkali tři prezidenti na sumitu, na němž se mělo rozhodovat o důležitém dokumentu. V úvodu se tři pánové trošku nudili a tak se chlubili s věnováním významné osobnosti, vyrytým do svých hodinek. Prezident USA Ronald Reagan otevřel svoji kapesní verzi Hamiltony - American Classic a ukázal věnování: Americkému prezidentu Reaganovi věnuje Neil Armstrong, první kosmonaut na Měsíci.
Gnerální tajemník ÚV KSSS Leonid Brežněv strčil všem pod nos svoje autentické hodinky Sturmanskie, co však byly ve skutečnosti Pabědy s přemalovaným ciferníkem a jinými ručičkami, přesto v nich bylo vzácné věnování: Soudruhu Brežněvovi věnuje první kosmonaut světa Jurij Gagarin. Pak přišel na řadu Gustav Husák. Vytáhl pyšně své primky, na nichž měl vyryto: T. G. Masarykovi s úctou Leoš Janáček…
A na úplný záběr ještě starý, ale aktuální a dobrý, byť otřepaný vtip: Českou politickou scénou se šíří dvě zprávy - špatná a dobrá. Špatná: Pouze tři poslanci českého Parlamentu mají prasečí chřipku. Dobrá: Utraceno však musí celé stádo....
Inu, ve všem je český bordel, jenom v mléku je radioaktivita a tlusté zametací koberce měl i Aladin a jak daleko s nimi odletěl. Na Bahamy, Seychely i do JAR…? Všechno už tady bylo; hrabání pod sebe a státní dluhy nevyjímaje…
Vrátil by David Černý miliony, kdyby se na jeho podvod nepřišlo…?
Jak se máte Vondrovi na ministerstvu obrany ČR?
(Další komentáře, glosy a ukázky z knih na webech: http://bretislav-olser.enface.cz - http://olser.cz - http://www.ltv-plus.cz/ - http://www.facebook.com/profile.php?id=100000530411044)
