Zprávy: Benzín v Česku přesáhl v roce 2005 cenu 32 korun za litr. Nafta byla ještě o něco dražší, vyšplhala se nad 35 korun za litr.... Prosinec 2008 Ceny pohonných hmot se nezadržitelně řítí dolů. Podle čerstvých statistik je benzín nejlevnější za poslední čtyři roky. Natural 95 v průměru stojí 24,39 koruny...
Izrael - USA...Foto: B. Olšer (2)
Je to tradiční obchodní fígl, hodný analytického glosování - nakoupit a prodat se ziskem. Židé na to měli svůj "mustr", který s oblibou dávala k dobru jako židovské "mešuge" Golda Meirová, ukrajinská Židovka Goldi Mabovitzová a premiérka Izraele:
"Jistý Žid měl pouze jediný polštář, nacpaný peřím. Prodal ho za libru, kterou zaplatil členský příspěvek v úvěrové společnosti, jež mu ihned umožnila úvěrovou půjčku do výše deseti liber. Pak zašel za majitelem pozemku, který ochotně vzal deset liber v hotovosti a souhlasil, aby zbytek ceny byl splacen ve směnkách.
Když už byl Žid majitelem pozemku, zašel tentokrát za stavebním podnikatelem, jemuž řekl: "Mám pozemek, postav si na něm dům a jediné, co po tobě chci je, aby v něm byl byt pro mě a moji rodinu... "
Dnes prakticky na "zelené louce" získávají podobným způsobem miliardy obchodníci s ropou, potažmo s jejím derivátem zvaným benzín. Příkladem může být ruský Žid Roman Abramovič, dnes majitel fotbalové Chelsea a jiných "výnosných komodit"...
Svá studia v Uchtě přerušil, protože musel na dva roky do armády. Po návratu žil v Moskvě s první ženou Olgou, studoval na ropném institutu a živil se jako nuzný obchodníček výrobou hraček a plastových káčátek či ruských medvídků a matrjožek.
A pak začal obchodovat s ropou. Zpočátku dosti nešikovně, jelikož v roce 1992, to mu bylo něco málo přes šestadvacet, byl vyšetřován ve spojitosti s vlakem plným ropy, který záhadně a nenávratně zmizel.
V roce 1995, kdy ještě neměl třicet, se však spojil s Borisem Berezovským, s nímž využili bankrotu prezidenta Borise Jelcina před volbami a poskytli mu půjčku na slušné úroky.
Šlo o tak slušné úroky, skoro lichvu, že mohli za 100 milionů dolarů koupit miliardovou státní ropnou společnost Sibněft. Díky Jelcinově insolvenci se poté dostali až do Kremlu, kde získávali nedocenitelné kontakty.
V pětatřiceti už byl jedním z nejmladších miliardových oligarchů i guvernérem Čukotky. Politická imunita nebyla v jeho případě rozhodně k zahození...
Gogol by nenapsal lepší příběh svého hrdiny Čičikova z Mrtvých duší. Velký Roman, co snil o tom, že jednou bude carem z rodu Romanovců, se začal z Ruska pomalu a ostražittě stahovat a prodávat svoje podíly v Sibněftu za 13 miliard dolarů, v Russian Aluminium či letecké společnosti Aeroflot za další desítky miliard. Jeho novým domovem se stala Velká Británie.
Nebyl však sám, koho jako ropného veksláka docela slušně živila ropná lobby. V létě americké ministerstvo energetiky rozhodlo, že od července 2008 se nebudou doplňovat federální ropné rezervy.
Prý aby se zastavil rychlý růst cen ropy a benzínu. Barel ropy, tedy 159 litrů, se už prodával za 127 dolarů, galon benzínu (cca 4 litry) za cca tři USD. Federální rezervy USA obsahovaly 701 miliónů barelů surové ropy.
Stále však ve světě chybělo asi třináct miliónů barelů denně, což je zhruba patnáct procent celkové poptávky po ropě, když její světová spotřeba činí kolem 84 miliony barelů denně.
Ta neustále kmitající sinusoida cen ropy je až podeyřele podivná. Věrně totiž kopíruje veškeré závažné údalosti ve světě. Napřed visela ve vzduchu válka s Afghánistáněm, poté s Irákem, dnes s Íránem...
K tomu hrozba hurikánů těžním věžím v Mexickém zálivu, bystře organizované zmatky na Wall Street či kandidatura aljašské "ropné" guvernérky Sarah Palinové na post viceprezidentky USA...
George. W. Bush, aby si před odchodem z Bílého domu, natřeného načerno, ulehčil svému svědomí, teprve včera si sypal popel na hlavu, že se "zmýlil", když tvrdil, že irácký režim ohrožuje svět zbraněmi hromadného ničení.
Dnes už se mohl přiznat. Před pěti roky, kdy potřeboval, aby američtí spekulanti s ropou bohatli, také on sám i jeho viceprezident Chaney jsou velcí ropní lobbisté. Musel se přece zajistit; věděl, že věčně Státy šéfovat nebude.
Rozpoutala se cenová honička, která vyhnala barel ropy na cenu z 23 USD postupně až na 160 USA.
To se to pak spekulantům daří; když hypoteticky nakoupí např. sto milionů barelů levné surové ropy, barel za padesát USD, pak vyděsí svět poplašnou zvěstí, ropa zdraží a oni ji prodají v kurzu barel za sto USD. Čistý zisk je jasný - padeset krát sto milionů...
Nahoru, dolů, nahoru, dolů... Neúprosná pravidelnost. Představme si skutečnou inkriminovanou sinusoidu cen severomořské ropy Brent pouze za poslední rok.
Pátého prosince 2007 činila cena barelu 88, 49 USD, 3. července 2008 už to bylo 146, 08 USD, 18.září 2008 barel USD byl barel už za 95.19 USD, o čtyři dny později vyskočila cena na 105.76 USD, ale 1. prosince 2008 klesla na 47, 89 USD...
A když dojdou zásoby, opět se rozpoutá nějaká krize, burzovní svět bude licitovat, zda vlády zaplatí promrhané biliony soukromých bank ze státních rezerv...
Sinusoida tak bude pokračovat a konta spekulantů vesele porostou. Čím větší krize, tím víc... Ropa je prostě podpultové zboží, úzký profil, zvláště v neuvěřitelně expandující Číně.
A stále častěji budeme vnímat hlášení: Pražská burza se dnes spolu s dalšími evropskými burzami otřepala z panických výprodejů a po týdenním poklesu mírně posílila.
Na trzích bylo podle makléřů cítit zklidnění po společném snížení úrokových sazeb významných centrálních bank a dalších opatřeních proti globální finanční krizi.
Anebo: Divoký týden, který začal tak příznivě (dva dny v řadě růst o 10%) tak nakonec opět skončil poklesem (za celý týden o 5%) a novým čtyřletým minimem...
Tak budeme rovněž často slyšet burzovní zprávy za zahraničí; americká lehká ropa WTI se v elektronickém obchodování po oficiálním závěru obchodování na newyorské burze NYMEX propadla, stoupla, klesla...
"Pokud bude cena jednoho barelu ropy přesahovat dlouhodobě 35 USD, výroba benzínu z uhlí se stane rentabilní, přestože je tato technologie dražší než klasické zpracování surové ropy. Pak bude možné realizovat již existující projekty USA, Japonska či Německa na výrobu kapalných paliv z jiných než ropných zdrojů," řekl mi v Johannesburgu ředitel katedry geologie University of the Witwatersrand prof. Carl R. Anhaeusser. To ještě netušil, že cena ropného barelu za pár let přesáhne 160 USD.
Zkrátka housenková dráha a život, co je jen náhoda; jednou jsi dole, jindy nahoře...
Zaměkoule je obrovská, výzkumy geologů sofistikovanější. Odhady světově známých zásob surové ropy proto vzrostly z 650 miliard barelů v roce 1980 na dnešních 1317 miliard barelů. Americký geologický průzkum odhaduje, že budou nalezeny další tři biliony barelů ropy – třikrát víc, než je dnes známo.
Energetický informační úřad americké vlády počítá s tím, že světová spotřeba ropy se zvýší z 83 milionů barelů denně v roce 2004 na denních 118 milionů v roce 2030.
A tak se dál budeme dozvídat, že ropa typu Brent si polepšila zhruba o 21 %. Příčinou je prý pokračující poptávka po ropě a ropných produktech, potíže rafinérií v USA a politické riziko v zemích vyvážejících ropu.
Její ceny mohou do začátku podzimu prudce vzrůst kvůli sezóně hurikánů a politickým krizím. Po skončení motoristické sezóny a období hurikánů se mají mírně snížit.
Holt, po čertech mazaná sinusoida a začarovaný kruh; prostě perpetum mobile spekulantů...
(Další komentáře, glosování ukázky z knih na webech: http://bretislav-olser.cz - http://olser.cz)
