Víme, kdo je diktátor Muammar Kaddáfí, proti němž nyní bojují spojenci a NATO? Humanitární válka má bránit svobodu, demokracii a civilisty Libyje. Víme o Kaddáfím už všechno zlé. Jak vraždí studenty i civilisty, jak si bere "živé štíty" na svoji ochranu a tyranizuje chudáky Libyjce.
Nešťastná libyjská žena...Foto: B. Olšer (2)
Po světě si jezdí s velkým stanem a svými ženskými bojovnicemi. Nechal zabít na tři sta lidí v letadle nad Lockerbie. Před několika dny povraždil dokonce 1200 lidí. Nevinných víc, než médium, která toto nepodložené tvrzení přineslo. Je na čase si připomenout také jeho pozitivní stránky.
V roce 1970 se jmenoval premiérem i ministrem obrany a podařilo se mu vynutit zrušení americké vojenské základny na předměstí Tripolisu a britské vojenské základny v Tobruku. To se nedá jen tak zapomenout bez pomsty. Inu, samozvaný diktátor se severoafrickým socialismem. Kdykoli prý odlétal na státní návštěvu do ciziny, vždycky si bral na palubu letadla svoji opozici, aby ho nemohla v jeho nepřítomnosti zvrhnout nějakým "sarajevským atentátem".
Do konce roku 1970 vyhnal asi 20 tisíc obyvatel italské národnosti, když do roku 1943 byla Libyje kolonií Itálie. Základem jeho hospodářské politiky bylo znárodnění ropných rafinérií. Zakázal také alkohol a hazardní hry. V době, kdy přebíral vládu, patřila Libye k nejchudším zemím světa; dnes má nejnižší podíl obyvatel žijících v chudobě z celé Afriky. Během jeho vlády stoupla gramotnost z 10 na 88 procent.
Vytvořil zdravotnickou síť na dobré úrovni, před jeho nástupem k moci bylo 10 % Libyjců slepých, v některých oblastech polovina lidí trpěla trachomem, více než třetina kojenců umírala do jednoho roku. Průměrný věk dožití je dnes nejvyšší na kontinentě - muži 75 let, ženy 80 let; tedy vyšší než v České republice.
Veřejný dluh je druhý nejnižší na světě. V roce 2002 stál u zrodu Africké unie, jejíž snahou je postupná integrace afrických zemí. Na summitu v Addis Abebě v únoru 2009, kde byl zvolen jejím předsedou, se vyjádřil pro projekt Spojených států afrických. - což se samozřejmě zemím těžícím z africké chudoby moc nelíbí. Libyjská centrální banka, která je pod přímou Kaddáfího kontrolou, má téměř 144 tun zlata. Libye je tak mezi 25 zeměmi světa s největší zásobou drahého kovu za 6,5 miliardy USD.
Můžeme se potom divit, že libyjské obyvatelstvo má nejvyšší životní úroveň v Africe? Že produkuje nevíc ropy na černém kontinentu? Přitom v roce 1951 byla Libye oficiálně mezi nejchudšími zeměmi světa... Dnes? HDP na obyvatele činí přes 12 600 USD (2006).
Pokud jde o oficiální „Index lidského rozvoje“, který je průměrem tří indexů: indexu očekávané délky života, indexu vzdělání a indexu HDP (statistiku zpracovává každoročně OSN), a který nejlépe charakterizuje kvalitu života obyvatelstva, byla Libye v roce 2010, jako vedoucí africká země na 53. místě na světě, další byl Tunis až osmdesátý první.
Inu, tak špatně se mají povstalci za Kaddáfího, že musela zasáhnout vojska USA, Kanady i NATO... Jak vzpomíná ministryně zahraničí Riceová na diktátora Kaddáfího?
OSN není dokonalá, ale nic lepšího lidstvo zatím nevymyslelo…
(Další glosy, komentáře a ukázky z knih na webech: http://bretislav-olser.enface.cz - http://olser.cz - http://www.ltv-plus.cz/ - http://www.facebook.com/profile.php?id=100000530411044)
