Ústavní soud v roli "safety car", co srovná (volební) náskok jezdců

Mirek Topolánek se náramně vztekal, jak čert v krabičce, když Ústavní soud rozhodl, že na základě stížnosti poslance Melčáka odloží vykonatelnost rozhodnutí prezidenta republiky o předčasných říjnových volbách na neurčito.

Tolik námahy a milionů už dal se svým týmem do předvolební kampaně. A zlé jazyky mu ještě připomínaly, že to byl přece právě jeho a ODS poslanecký trumf, zlanařený napravo, kdo to všecko zpackal. Najednou je tu klání: lid versus Melčák...

Chápal jsem ho; beru též volby jako sportovní utkání, v němž musí mít jeho aktéři tu správnou dávku adrenalinu v krvi. To proto, že sportovní diváci jsou jako voliči; fandí svému týmu a nesnášejí žádné smírčí jednání, zvláště v hokeji, kde se očekává, že budou létat jiskry, jako v předvolebních kampaních.

Ne nadarmo si hokejová mužstva "pěstují" speciální bíjce, kteří nedávají góly a na led naskakují, jen když je třeba se porvat, udělat šou pro publikum, někoho neférově zastrašit, dát mu za vyučenou, nejlíp hned K.O. nebo alespoň mu přetáhnout dres přes hlavu a povalit ho na led.

Diváci šílí a příště příjdou zas, i kdyby jejich tým prohrál. Hokej a box, to je současný obraz NHL. Za pět až deset milionů dolarů za sezonu už to musí být parádní divadlo. Stejně jako na české politické scéně, byť na ní mají "hráči" sice stejné miliony, ale v korunách.

ODS fackuje Ratha, na Paroubka vytáhla s ponižováním jeho ženy Petry, ČSSD zase vyvěšuje bilboardy zesměšňující Topolánka a spol., který nemůže Jirkovi se speciálním mozkem zapomenout, že je defenestroval z lukrativních křesílek. 

Voliči jsou nadšeni, jak jedna strana drtí tu druhou a naopak. Je to ta správná elektrizující atmosféra, maso musí být a nenáviděná Sparta nesmí být mistrem, přejí si slávisté; "sešívaným" natrhneme frak, řvou rowdies protivníka. Urážky Topolánka, střídají podpásovky na solar páně Paroubka a národ se baví.

Hry, víno, ženy... A o to vše by měli přijít zásahem ÚS, jenž odložil volby na kdoví kdy a zbavil tak Melčáka práva být voleným na další čtyři roky? Tolik námahy má přijít vniveč? Mají si znenávidění konkurenti snad podat ruce a otrávit tím už nabuzené voliče, toužící po krvi svých nepřátel?

Je to jako ve formuli jedna. Jede se Velká cena Singapuru při umělém osvětlení, najednou se stane úmyslná havárie jezdce z Renaultu, aby jeho stájový kolega mohl vyhrát. Oba měli jako jediní už plné nádrže, zatímco ostatní tankování teprve čekalo. Oba věděli, že po každé havárii předjede před závodníky automobil "safety car", aby jezdce zpomalil a nechal je se zařadit za sebou.

Během toho zklidňovacího kola je zakázáno jet do boxů a "čepovat" benzín, takže se jezdec, který si promyšleně už doplnil nádrž předtím, snadno dostal do čela a vyhrál. No a právě "safety car" ve F1 je něco jako odložení voleb ÚS.

Voliči si budou říkat, že se nakonec vše srovnalo, že se partaje domluvily, zakopaly válečné sekyry a už jejich klání nemá ten správný říz. Bez faulů, červených karet a vulgárního skandování to není přece to pravé volebně-ořechové...

Můj dávný přítel Hans Zdražila, olympijský vítěz z Tokia 1964 a nejlepší český vzpěrač století, mi tvrdil, že aby zvedl skoro dva metráky, musí činku nenávidět. Zuří, jde k ní a pak se na ni vrhne, jako na úhlavního nepřítele. Vybudí si tak dostatek adrenalínu, aby váhu zvedl...

Naši volební lídři a jejich manažeři jsou jako vzteklí vzpěrači, co potřebují nabudit, aby svého soka zvládli. Někdy je ale zapotřebí trochu taktiky a pak přijde někomu vhod "safety car" a zpomalovací kolo, co přibrzdí ty, kteří by jinak zmizeli za šikanami v nedohlednu...

Jiná země, jiný ústavní mrav. Když v Izraeli řekne Nejvyšší soud že osadníci, nebo Palestinci mají pravdu, tak se můžou politici roztrhnout vzteky, ale sklapnou podpatky a udělají, co říká. Zde je běžné, že Nejvyšší soud odvolává zákony.

(Židovský stát totiž jako jeden ze dvou posledních států světa nemá ani po více než šedesáti letech své existence Ústavu, pouze patnáct základních zákonů...)

Miloš Melčák, sedmdesátiletý stařeček, se tak pro svých pět minut slávy, když dokázal asi změnit termín voleb, zapsal do historie jako ten, kdož se statečně jako valašský Ondráš postavil pánům a dočasně zvítězil. Teď už bude jeho jméno navždy spojeno s největším justičním precedentem v Česku.

Jeho advokátem je Jan Kalvoda, bývalý poslanec za ODA, jenž se proslavil jako právní zástupce firmy Diag Human podnikatele Josefa Šťávy v jeho někokalimiliardovém sporu s českým státem, a též tím, že se vykazoval falešným doktorátem JUDr.

Kdoví, jestli také palmáre bude Kalvodovi místo Melčáka platit Ivan Langer ze státní kasy. Třeba se pokusí přemluvit svého nástupce Pecinu, aby se rovněž on vytasil s ochrankou a vozem s řidičem.

Jak řekl jeden významný český politik: "Kdybychom řekli svým voličům, co připravujeme v případě svého volebního vítězství, nikdy by nás nevolili..."

A tak ÚS zavedl na trať "safety car", sokové se spořádaně seřadili a poslušně spějí k co nejrychlejší schválení změny ústavy, která obecně upravuje možnost rozpustit Sněmovnu na základě její vůle. Tato změna je už předložena Senátem do Sněmovny...

Ústavní soud se nažere, Melčák zůstane celý a volby budou nejpozději začátkem listopadu 2009. Někdy je, holt, taktika, strategie a vítězství ve volbách za každou cenu důležitější, než všecky předvolební sliby... 

(Další glosy, komentáře a ukázky z knih na webech: http://bretislav-olser.enface.cz - http://olser.cz)