Dovolil jsem si titulek mírně zdevastovat jako parafrázi známého českého přísloví: "Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne". Tentokrát, vlastně opět a znovu, jsou tím džbánem čeští Romové a tím uchem kanadská vízová povinnost pro občany Česka.
Toronto a jeho multikulturní obyvatelé...Foto: B. Olšer (2)
Další důvod, proč by měli čeští Romové dál získávat v Kanadě status uprchlíka, se udál v těchto dnech ve Vítkově na Opavsku. Ke žhářskému útoku zde došlo na rodinný domek Romů, jehož následkem utrpěli v noci na neděli popáleniny tři lidé.
Podle policie do objektu někdo vhodil zápalné lahve a údajně zastavil přívod vody do domku, aby nebylo čím požár uhasit. Nejhorší je stav dvouleté romské holčičky, která je v kritickém stavu, kdy má popáleno asi 80 procent svého těla. Vážné popáleniny utrpěla i její 27letá matka a 33letý muž.
Policie šetří všechny možnosti vzniku požáru; zda šlo o rasový důvod, pomsta věřitelů za dluhy či jiné problémy s touto rodinou. V každém případě jde o zločin spáchaný na dvouročním dítěti...
Domek ve Vítkově na Opavsku obývaný početnou rodinou Romů, před deseti dny připadl v dědickém řízení skupině šesti občanů Spolkové republiky Německo. Jeho dnešní obyvatelé o dědickém řízení, které trvalo zhruba sedm let, prý neměli tušení.
Od mého torontského působení uplynul už nějaký ten pátek, hospoda U Vlastičky byla zrušena, Nové divadlo přišlo o herce Bohuslava Mácu, který odešel do svého nebeského angažmá. Jen čeští Romové nezklamali, dál zaplňují městské motoresty a imigrační úřady.
A v Torontu vzniklo ojedinělé internetové médium CanadianCzech.com, tedy nezávislý informační server sloužící české (slovenské) komunitě v Kanadě. Jeho redaktorem a provozovatelem Jan Rotbauer.
Podle něj požádalo v Kanadě od letošního ledna do února o uprchlický status 570 Čechů. Loni jich bylo „jen“ 853 – i tento údaj Česko dostal na sedmé místo statistik zemí. Předstihlo tak třeba Irák, Afghánistán a Súdán.
"Zanedbávám tyto stránky, protože tlumočím a překládám pro Romy, kterých přijíždějí desítky denně. Někdy dokonce trávím značnou část dne přímo na letišti v celním/imigračním prostoru, kde jsou unavení žadatelé o azyl "zpracováváni"," říká Jan Rotbauer.
"Mnozí z nich, na něž se nedostane řada v den jejich příletu, přespávají na letišti (často i s malými dětmi a nezřídka zcela bez peněz), aby mohli nastoupit před úředníky pohraniční služby druhý den ráno ... Je to vždycky stejně smutné:
"Kolik let vzdělání jste absolvoval/a?"
"Devět..."
"Kdy se narodili vaši rodiče?"
"Jé ... to si nepamatuju..."
"Proč prcháte z České republiky?"
"Kvůli rasismu - bojíme se bílých a skinů ... napadli nás v restauraci a v autobuse ... hajlovali a řvali "cikáni do plynu" ... když jsme sháněli práci, po telefonu nám ji slíbili a když jsme přišli, najednou už nebylo místo volné ... nechtěli nás ošetřit u doktora ... děti nám rovnou přeřadili do zvláštní školy ... učitelka mi zfackovala dceru ... bílí sousedi nám psali na dveře, ať táhnem, odkud jsme přišli ... ve vedlejší vesnici vypálili cikánům barák a bílí jen přihlíželi ... policie řekla, že se tím nebude zabývat..."
Jen pro srovnání: od roku 1996 do roku 2000 žádalo v Kanadě o azyl celkem 1677 osob s českým občanstvím, z nichž 962 azyl získalo. Nejvíce žádostí zaznamenaly kanadské úřady v roce 1997, kdy o azyl požádalo 1221 českých občanů.
V tomtéž roce Kanada znovu zavedla pro české občany vízovou povinnost. Kupříkladu v roce 2000 tak podle oficiálních kanadských statistik zažádalo o statut uprchlíka už jen 53 občanů ČR a v roce 2006 nikdo.
Celkově loni v Kanadě žádalo o uprchlický status 34 800 lidí. Vede Mexiko (8069), Haiti (4963), Kolumbie (3132) a Čína (1711). v lednu a únoru 2009 požádalo v Kanadě o status uprchlíka 570 českých občanů. V drtivé většině Romů. Kanada proto vyzvala českou stranu, aby se příliv pokusila zastavit. Znovuzavedení víz, jak se stalo v minulosti, však zatím neplánuje. Zatím...
Jak uvedl deník Toronto Star, konkurent Globe and Mail, s nímž jsem prožil za svůj článek o českých Romech pasování na největšího ontárijského rasistu, Kanadský úřad pro uprchlíky (The Immigration and Refugee Board of Canada) plánuje vyslat do České republiky zvláštní komisi, jejímž úkolem bude posoudit, jaká je reálná situace českých Romů.
Zda jim skutečně hrozí nebezpečí ze strany neonacistů, zda jsou skutečně diskriminováni většinovou populací, jak uvádějí, a zda je český stát skutečně nedokáže ochránit a zajistit jim rovnoprávnost.
Kanadská komise se hodlá během své zhruba desetidenní mise setkat se zástupci české vlády i nevládních organizací a hovořit o situaci Romů s novináři, obhájci lidských práv i s Romy samými.
Výsledky šetření komise budou pak využity při rozhodování kanadské vlády o tom, zda má Českou republiku zařadit mezi tzv. bezpečné země. Pokud by k tomu došlo, mohli by kanadští imigrační úředníci vracet většinu nových žadatelů o azyl rovnou zpět do vlasti.
Kanada přitom při příležitosti zrušení vízové povinnosti (31. října 2007) varovala, že roční počet uprchlíků z ČR nesmí převýšit dvě procenta z celkového počtu žadatelů o azyl ze všech států světa.
Komise má přiletět do Česka zkoumat, jak to doopravdy s českými Romy je a jestli chyba byla či není na české straně, nebo v kanadském multikulturním zákonu. Kdyby přistěhovalce nerozmazlovali a bez dolaru je ihned vyhostili, nikdo by se k nim nehrnul. A Romové už vůbec ne!
Paradoxně tento systém pomáhal spustit v letech 1986-87 Čechokanaďan Jiří Corn, předseda zdejšího Českého a slovenského sdružení v Kanadě.
Zasloužil se o prosazení legislativní změny - Zákona č. 93 na ochranu kulturního pluralismu, o tzv. multikulturalismus. Ten dodnes zajišťuje pohodlný azyl, a mnohdy i celoživotní bezpracnou pohodu, všem utečencům, které jejich vlády neuměly, nebo nechtěly ochránit před rasovým či domácím násilím a diskriminací.
Z Kanady mi přišel také e-mail od nicka jménem George. Uvádím ho tak, jak mi přišel, tedy i bez diakritických znamének:
“To je k smichu, v Ontariu si dost dobre nepovedou. Budou muset krast, aby si zili jak v Cesku. Manzele dostanou $989.00 a dite $47.00 na mesic. Z toho si musi platit stravu a ubytovani. Budou zit nekde ve sklepe, na najem bytu nemaji, garsonka je $800.00 a jidlo je drahe.
Auto? kdepak, a zima je pekne tezka, leta jsou dusna a horka. Do prace budou muset jit, zadna krasa to neni. Po case jim davky prestanou davat, prace je dost!
Na nejakou barevnou diskriminaci jim nikdo nenaleti, prvni kdo je bude vitat je emigracni urednik z Indie, (prijel pred 4 roky), assistant je z Pakistanu a pracovni urednik je z Afganistanu a nebo Filipinec..."
Sdružení Romů severní Moravy vyzvalo otevřeným dopisem předsedu vlády a další představitele českého státu, aby se urychleně zasadili o zrušení Dělnické strany, Národní strany a také organizace Národní odpor. Pokud se tak nestane, varují ostravští Romové před hromadnou emigrací z České republiky.
Dělnickou stranu soud nezrušil a Romové drží své slovo a houfně spěchají do své země zaslíbené...
Co je čeká? To snad nejlíp osvětlí slova Jana Rotbauera:
"Mysleli si, že je tady hned slušně ubytují a bude o ně dobře postaráno. Bájili jim o tom přece do telefonu známí, kteří jsou tu už tři čtvrtě roku! Místo přepychu je však čeká cesta mezi nejnižší spodinu kanadské společnosti.
Přijíždějí totiž zpravidla se dvěma stovkami dolarů v kapse, které stačí utratit za jídlo (a někdy za jednu noc v letištním Hiltonu) ještě dřív, než je s tlustými deskami imigračních dokladů propustí z letiště.
Pak, vybaveni adresou vzdálených příbuzných či jen telefonním číslem na červený kříž, vyrážejí vstříc novému životu...
A jaký život je čeká? Pro začátek - určitě aspoň na několik dlouhých měsíců - to bude život nejnižší chudiny. Protože v Kanadě nesmějí zatím pracovat, budou odkázáni na sociální podporu, což znamená zařadit se mezi úplné ztroskotance, drogově závislé, svobodné matky bez vzdělání a jiné "odpadlíky"...
Ne nadarmo má můj rukopis kanadských cestopisných črt pracovní název: "Piknik u Niagary"...
(Další komentáře, fejetony a ukíázky z knih na webech: http://bretislav-olser.enface.cz - http://olser.cz)
