Před rokem srbský prokurátor pro válečné zločiny Vladimir Vukčevič přiznal, že spolupracuje se švýcarským senátorem Dickem Martym, jenž získal mediální punc za své úspěšné vyšetřování aféry okolo tajných evropských věznic pro podezřelé teroristy, zajatých Američany. Reportérům agentury AP Vukčevič ukázal kilogramy dokumentů, které mu Marty předal.
Srbsko...Foto: B. Olšer (2)
Co je obsahem písemností odmítl sdělit. Důvod? Zatím ochrana svědků, o nichž se v dokumentech píše. Deník Washington Times dokonce zjistil, že mezi “obdarovanými” jsou i dva bohatí Evropané - Švýcar a Němec. Vladimir Vukčevič zná patrně i české a ruské oběti zvrhlého obchodu s lidskými orgány. Uvedl to srbský deník Blic s odvoláním na prokurátora pro válečné zločiny.
V Albánii bez konkrétního úspěchu nadále pokračuje od konce roku 2001 pátrání po trojici českých studentů, kteří jsou od začátku srpna pohřešovaní. Pátrací skupina, v níž je i Helena Pavelková, matka dvou studentů Michala a Jana, hledala své syny v Tiraně i v severoalbánském Skadaru. Postupně navštívila představitele místní i regionální policie a církevní představitele, aby je požádala o pomoc.
Ředitel teritoriální policie ve Skadaru Mitro Korda řekl, že čeští studenti byli údajně viděni ještě 14. a 15. září 2001 u severoalbánské vesnice Urae Sthrejte. Pravdivost této informace se však z jiných zdrojů zatím policii ani pátrací skupině nepodařilo ověřit.
Pohřešované studenty marně hledal i další český tým, v němž profesionální záchranáři. Pátrání zatím nepomohla ani finanční odměna za poskytnutí informací, kterou albánská policie zvýšila z původních 4000 na 40 000 dolarů (asi 1,5 miliónu Kč). O pomoc při pátrání požádali své albánské protějšky prezident Havel a předseda Senátu Pithart...
Český vyšetřovatel prověří, zda se tři pohřešovaní studenti stali oběťmi obchodu s lidskými orgány. Informace, která spojuje zmizení českých studentů a obchod s orgány, přišla od Lubomíra Jozefčiaka z Mezinárodního soudního tribunálu pro zločiny bývalé Jugoslávie. Jozefčiak přiznal, že ho Srbové kontaktovali. Řekl jim, že tuto informaci nemůže potvrdit ani vyvrátit...
Nejnovější výsledky vyšetřování “vražedné kosovsko-albánské kauzy” však ukazují, že nynější kosovský premiér Hashim Thaci se asi zhlédl v “metodách” Ustašovců; vydělal si nejmíň čtyři milióny dolarů na prodeji orgánů srbských a romských, možná i českých zajatců.
Místopřísežně to prohlásil anonymní svědek K-144, chráněný haagským tribunálem, jak koncem týdne napsal švýcarský list Tagesanzeiger. Svědek K-144 tvrdí, že ochod s orgány zajatců se odehrával přes Itálii, v přímé režii Kosovské osvobozovací armády (UCK) a s tichým souhlasem albánské vlády a pod záštitou vojsk NATO.
Zpráva o únosech asi 300 Srbů a dalších osob z Kosova do sousední Albánie, jejich vraždění a následný prodej z nich získaných tělesných orgánů šokoval svět. Jako první o té hrůze napsala bývalá žalobkyně haagského tribunálu Carla del Ponteová v knize “Lov: Já a váleční zločinci”.
Obvinila navíc představitele správy OSN v Kosovu, že vyšetření hrůzných zločinů páchaných UÇK zabránili. Správcem OSN pro Kosovo byl tehdy současný francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner.
V této souvislosti zmínila i nynějšího premiéra Kosova Hashima Thaçiho. Thaci, někdejší politický vůdce UÇK, obvinění rozhodně odmítl. Připustil pouze, že někdo prý mohl zneužít uniforem UÇK. Del Ponteová obvinila navíc představitele správy OSN v Kosovu, že vyšetření hrůzných zločinů páchaných UÇK zabránili.
Podle nedávné informace BBC Mezinárodní tribunál pro válečné zločiny zničil některé důkazy o unášení Srbů, kteří byli zabíjeni, aby posloužili jako nedobrovolní dárci. Britský novinář Michael Montgomery to letos na jaře potvrdil, když napsal, že důkazy o unášení a vraždění lidí kvůli obchodu s jejich tělesnými orgány existovaly, ale zničil je haagský tribunál pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii.
Ve vraždícím tzv. „žlutém domě“ se prý našel použitý lékařský materiál a stopy krve na podlaze. Doličné předměty byly podle novináře zaslány do Haagu k analýzám, výsledky však nikdy nepřišly – materiál byl zlikvidován.
„Jsem si zcela jistý, že důkazy byly v Haagu zničeny. Neřekl to pouze Vladimir Vukčevič, ale potvrdil to také Jose Pablo Baraybar, bývalý šéf správy OSN nad Kosovem pro pátrání po nezvěstných osobách v Kosovu,“ řekl serveru Balkan Insight Montgomery.
Všichni prý skončili ve "žlutém domě" v albánském Burelu. Zde měli specialisté najatí tehdejší Kosovskou osvobozeneckou armádou (UÇK) zajatcům ve speciální pitevně odebrat ledviny, jádra a srdce a nedobrovolné dárce povraždit. Orgány pak podle Vukčeviče mířily na "Západ i Východ, do Turecka, Saúdské Arábie...“
"Švýcar a Němec se nejspíš objevili mezi příjemci ledvin, jater a dalších orgánů, které byly odebrány v Albánii a přes prostředníky prodány v hrůzyplné operaci, do níž se zapojila soukromá letadla a milióny dolarů,“ napsal už v květnu deník Washington Times.
Krize v nedostatku lidských orgánů se řeší i těmi nejmorbidnějšími způsoby. Stovky zajatých Srbů či náhodných osob byly transportovány na sever Albánie a zavírány do "táborů” v místech Kukesh a Tropoj. Mladí a zdraví zajatci byli ihned prohlédnuti lékaři, byli dobře živeni a nikdo je nevystavoval žádnému násilí.
Později byli přepravováni do města Burel. Jedna místnost v tzv. "žlutém domě” byla přeměněna v operační sál, ve kterém chirurgové „pacientům” odebírali orgány, jež se pak přes letiště Rinas posílaly do klinik po celé západní Evropě, kde sloužily k transplantaci orgánů bohatým klientům.
Zabíjeli je prý rovnou na operačním sále. Vyndali jim co se dalo a těla zakopávali poblíž “žlutého domu” do masového hrobu u opuštěného albánského dolu Deba u hranic se Srbskem. Mezi zajatci měl vládnout strach a panika. Všichni věděli, co je čeká. Údajně prosili, aby je zabili hned.
BBC také získala důkazy, že lidé unesení bojovníky později rozpuštěné Kosovské osvobozenecké armády byli zavlečeni do Albánie. Byli to jak Srbové, tak Romové a Albánci, kteří UÇK nepodporovali. Získala výpověď etnického Albánce, který byl unesen a vězněn v albánském Kukesu.
Muž poskytl svědectví anonymně, protože se bojí o život. "Noci byly klidné, takže bylo možné slyšet nářek lidí, kteří byli biti. Když někoho týrali, křičel mámo ve svém rodném jazyce,“ uvedl svědek. Muž ještě uvedl, že bojovníci UÇK "týrali lidi v uličce a také přicházeli do cel ve skupinách o pěti šesti lidech a vyslýchali“ zadržené. Ještě zmínil, že "používali nože, pistole a automatické zbraně“.
Když to však měla na oko neústupná Švýcarka del Ponteová z Haagu dokázat a odsoudit, raději sbalila svých pět prokurátorských švestek a spěchala se ukrýt do své argentinské velvyslanecké trafiky do Buenos Aires. Možná za to mohl i všemocný Hashim Thaçi.
Vystudoval filozofii a historii na univerzitě v Prištině. Po studiích emigroval do Švýcarska, kde se seznámil s představiteli albánské komunity. Byl jedním ze zakladatelů albánského hnutí odporu, napojeného na albánskou mafii.
V březnu 1994 se stal politickým velitelem UÇK, kde dostal přezdívku „Snake” (Had). V roce 1998 zahájil tajná jednání s americkými vyjednavači, v kontaktu byl s tehdejší ministryní zahraniční věcí USA Madeleine Albrightovou. Díky těmto kontaktům si vysloužil přezdívku “miláček Albrightové".
Později byl na něho vydán zatykač Interpolu. Byl sice zatčen, ale zanedlouho propuštěn. Díky svým kontaktům a laxnosti mezinárodního společenství v potírání válečných zločinů spáchaných kosovskými Albánci se Thaci před mezinárodní soud v Haagu nedostal.
Za to se tam dostal Slobodan Miloševič. Jeden zločinec za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet... Z jeho obhajovací řeči u soudu v Haagu pár úryvků, které se však absolutně shodují se skutečností:
..."V červnu 1991 slovinské polovojenské síly bez jakéhokoliv důvodu zrádně zavraždily vojáky jugoslávské armády, kteří střežili hranici s Itálií a Maďarskem a převzaly její kontrolu... Z hlediska ústavy Jugoslávie, Charty OSN a všeobecných právních principů uznávaných civilizovanými národy se jednalo o školní případ povstání proti státu, což opravňovalo tento stát učinit všechna nezbytná opatření k obnově míru...
...V souladu s instrukcemi jugoslávského předsedy vlády Ante Markoviče, velitel V. armády Slovinec Konrád Kolšek informoval vládu Slovinska, že jugoslávská armáda převezme kontrolu hranic, čímž bude plnit své poslání. Slovinská vláda, místo, aby v klidu umožnila uskutečnit opatření jugoslávských úřadů, vyhlásila svou nedůvěru a odhodlání vzdorovat silou, což také učinila. Uvedla do pohybu své polovojenské jednotky, které tehdy čítaly 36 000 ilegálně vyzbrojených bojovníků....
...Evropský parlament přijal 10. července 1991 rezoluci odsuzující – nikoli povstaleckou stranu, nikoli secesionisty, ale legální armádu Jugoslávie. Byla provedena záměna zločinců za oběti, která byla zásadně podpořena americkými a evropskými médii, přičemž ty druhé se daly do služeb války a staly se jejím nástrojem....
...V Chorvatsku začaly zločiny proti Srbům dokonce ještě před vyhlášením odtržení. Se stejnými metodami, ve stejných oblastech, kde začala genocida srbského lidu spáchaná v roce 1941 ustašovskými jednotkami, v lůně tak zvaného "Nezávislého státu Chorvatska“...
...Genocida Srbů v Chorvatsku v roce 1941 začala vytvářením seznamů a předvoláváním skupin obyvatel "za účelem upřesnění evidence obyvatelstva,“ ale namísto toho byli Srbové zabíjeni na místě nebo odvlékáni do táborů...
...Dost dlouho před odtržením v roce 1991, se po Chorvatsku pohybovaly ozbrojené skupiny. Údajné skupiny dobrovolníků Národní bezpečnosti jednaly v rámci strany HZD (Hrvatska demokratska zajednica – Chorvatská demokratická společnost.) pod různými názvy (Zebra, Černá legie, Vlci z Vukovaru, atd.).
...Dne 28. května byla v Záhřebu organizována vojenská přehlídka - tj. měsíc před odtržením -, kde byla předvedena výzbroj pocházející především z Německa. Šlo o psychologickou přípravu k tomu, co mělo následovat...
...Chorvatské polovojenské skupiny byly v té době přepraveny do Bosny, protože prezident Tudjman vyhlásil obnovu Chorvatska až po řeku Drinu.... V důsledku rozhodnutí o stažení jugoslávské armády ze Slovinska a Chorvatska 18. července 1991, se ozbrojené akce polovojenských sil v Chorvatsku změnily ve frontovou válku...
...Od 20. července 1991 do 9. srpna též roku bylo zaznamenáno 75 útoků proti jednotkám jugoslávské armády, 23 útoků proti kasárnám a 13 proti leteckým silám, vedeným díky sofistikované výzbroji pocházející z arsenálu NATO. Domy Srbů byly vypalovány a individuální akce proti Srbům dostaly formu masové likvidace...."
Miloševič během procesu zemřel. Není, kdo by jeho slova potvrdil či vyvrátil. Ostatní zvrhlí zločinci si za své zakrvácené miliony klidně žijí na svobodě dál...
PS: Věnováno všem "pokryteckým Srbofilům"...
(Další komentáře, glosy a ukázky z knih na webech: http://bretislav-olser.enface.cz - http://olser.cz)- http://www.ltv-plus.cz/
