Spáchal by Jan Hus sebevraždu upálením jako buddhističtí mniši...?

Je to schizofrenní klást si tak divnou otázku po 597 letech od upálení Jana Husa? Vlastně není velký rozdíl mezi vietnamským buddhistickým mnichem Thích Quang Ducem a Janem Husem - oba tak protestovali proti zlořádům katolické církve. Pár zásadních rozdílů zde však je - Jan Hus byl k trestu smrti upálením odsouzen v roce 1415, buddhista v Saigonu spáchal sebevraždu zcela cíleně v roce 1963.  

Dne 6. července 1415 byl Jan Hus v Kostnici upálen… Boží služebník z Kaple Betlémské byl římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel, reformátor, kazatel a Mistr na pražské univerzitě. Z duše se mu protivila okázalost kněžského života v mamonu a pýše, kázal o tom a se zlou se potázal. Katolická církev ho označila za kacíře, jeho učení za herezi a v roce 1411 jej exkomunikovala. Pražská teologická fakulta ho navíc odsoudila jako bludaře, vytýkala mu jeho názory v nauce o svátostech a svatých a odpustkách. Vadilo též, že se vzpíral autoritě církve, proti níž stavil osobní výklad Písma svatého a byl vzpurný také vůči papeži, biskupům a kněžím.

Kdyby ale císař Zikmund kazatele Husa neodsoudil, spáchal by služebník Boží sám od sebe sebevraždu s přesvědčením, že tím protestuje proti mamonu a pýše katolické církve, aby upozornil svojí mučednickou smrtí na tyto nepravosti? Aby upozornil na svoji pravdu? Měl by v sobě tolik vnitřní síly a odhodlání, aby se sám na protest upálil? Stejně jako se stalo o téměř šest set let později, kdy v předvečer 11. června 1963 usedl šestašedesátiletý buddhistický mnich Thích Quang Duc do pozice lotosového květu k pravidelné modlitbě. Poté ze záhybu roucha vytáhl sirky a jednou škrtl. Ruku pak volně spustil do klína a během několika vteřin vzplanul. Lidé, kteří jeho počínání viděli, později uvedli, že se ani nepohnul, a dokud mu kouř nevnikl do plic, stále se modlil...

Marně hledám důvod, proč by mělo být toto mé srovnání nesrovnatelné, hloupé a nesmyslné. V době Jana Husa nebyla zažitá zvyklost, aby se lidé jako vyjádření svého protestu upalovali sami. Faktem však je, že o půl tisíciletí později jihovietnamští mniši cítili, že je třeba, aby svým mučednictvím upozornili na bezpráví, kterým trpěli vyznavači buddhistické víry v právě vytvořeném Jižním Vietnamu. Zemi už takřka osm let ovládal člen vietnamské katolické menšiny a korupčník Ngo Dinh Diem. Po odchodu francouzských kolonizátorů a rozdělení Vietnamu na sever a jih se v roce 1955 stal prvním prezidentem Jižního Vietnamu.

Aktivní buddhisté byli perzekvováni, jihovietnamský režim je označil nálepkou štváčů, takže ča

sto skončili v žaláři. Tvrdé postupy proti buddhistům vyvrcholily, když někteří chtěli oslavit jeden z nejvýznamnějších buddhistických svátků Vesak - oslavu zrození Gautamy Buddhy - vyvěšením náboženských vlajek na pagody. Devět mnichů tuto provokaci proti režimu zaplatilo svým životem. Stejně, jako když od začátku roku 2011 protestovalo upálením proti čínské nadvládě již 34 Tibeťanů. Nejméně 24 z nich zemřelo.

Sokrates své přesvědčení, že zákony se mají dodržovat, i když jsou špatné, demonstroval sebevraždou. Podřídil se rozsudku a vypil pohár bolehlavu. Platon obhajuje Sokrata a tvrdí, že ačkoliv sebevraždu neuznával, v této situaci viděl nutnost (znamení z nebes), a tak pokyn bez vzpírání se uposlechl. Zodpovědně přijal svůj úděl a dodržel své zásady, čímž ještě přidal na důležitosti slovům, které hlásal. Diogénés ze Sinópy, Stilpón z Megaru a další též spáchali sebevraždu. Diogénés pronesl: „Buď rozum, nebo provaz.“ A Kratés zase říká: „Neutší-li Eróta hlad nebo plynoucí čas, tak oprátka to jistě zmůže.“

Také křesťanští kněží z doby temna byli utiskováni a museli své učení odvolávat, jinak byli mučeni a upálení. Potupně, jako se k té samé smrti odsuzovaly čarodejnice. Astronom Giordano Bruno byl souzen za své protikatolické a rouhačské myšlenky, pravděpodobně i mučen a poté, co tvrdošíjně odmítali odvolat, byl odsouzen k trestu smrti upálením. Neučinil to, co atronom Galileo Galilei, který své učení odvolal. Od Palachovy smrti v lednu 1969 do dubna téhož roku se u nás upálilo dalších dvacet devět lidí, kteří se k Palachovi hlásili. Lékaři tehdy mluvili o “epidemii”. Lze srovnávat Palacha a jeho čin se sebeupálením tibetského mnicha? Lze, oběma šlo o protest proti okupačním vojákům…

Lze srovnávat sebeobětování Ježíše Krista a Jana Husa? Oba dopadli stejně; jeden byl ukřižován, druhý skončil upálením na hranici. V roce 1999 prohlásil papež Jan Pavel II., že lituje kruté smrti Jana Husa a uznal ho jako reformátora církve… Uslyšel jsem slova svatého Matouše: “Ježíš vešel do chrámu a vyhnal prodavače a kupující v nádvoří, převracel stoly směnárníků i stánky prodavačů holubů. Je psáno: Můj dům bude zván domem modlitby, ale vy z něho děláte doupě lupičů…”

Je jasné, co tím Ježíš, resp. Boží vůle, sledoval. Pryč s bohatstvím, přepychem i zpustlostí farizejů a bohatých kněží, kteří myslí jen na rozmnožování svého majetku. Věděl, proč to dělá; neměl rád kněžské vyžírky a také měl své úkoly na zemi. Musel přece naštvat farizeje i Římany, nechat se zradit Jidášem, aby tak naplnil proroctví, že svou smrtí na kříži spasí lidstvo… Co bylo předpovězeno... Věděl, že pro záchranu lidstva musí zemřít rukou právě tohoto lidstva...

A zcela náhodně zde máme jednu paralelu navíc; Zikmund a Pilát, který se slovy: Ejhle, člověk, vydal Ježíše farizejům a šel si alibisticky umýt ruce. Také král Zikmund po svém příjezdu do Kostnice žádal kardinály o Husovo propuštění, avšak ti pohrozili, že se sněm rozejde. Král kvůli odstranění rozkolu v církvi nakonec na nátlak 4. ledna 1415 rezignoval a ustoupil, dostalo se mu však slibu, že Husovi bude zajištěno veřejné slyšení. Zároveň byla Husovi změněna vazba, od té doby si na ni on ani průvodci nestěžovali, žádali však veřejné slyšení. Marně.

Faktem je, že Hus nenese odpovědnost za husity, kteří si přisvojili jeho jméno. Kdyby žil, ztěží by se vydal na válečnou stezku. To až husitské války pod vedením Jana Žižky způsobily, že národ český byl považován za „kacířský“. Do země české byl zákaz dovážet životně důležitou sůl a šest křížových výprav způsobilo ve “jménu Božím”, že se stala doslova spálenou a vydrancovanou zemí…

„Hrdinstvím není hrdinská smrt, protože smrt je rychlá, hrdinstvím je hrdinský život…“ napsal Federico García Lorca. „Známkou nezralého člověka je, že chce kvůli něčemu podstoupit vznešenou smrt, zatímco známkou zralého člověka je to, že chce kvůli něčemu v příkoří žít,“ přidal Jerome David Salinger.

Sebeupálení je nejbolestivější sebevražda; nepředstavitelné utrpení a velmi těžký konec. Jako by si lidé, kteří se pro tento druh smrti rozhodli, dávali najevo, že chtějí všem lidem vzkázat, jak je jim náprava věcí veřejných nadevše a stojí i za kruté utrpení.

Inu, duchovní podstata husitství spočívá v přednosti mravního individuálního svědomí a s ním spjatého rozumu. Bez ohledu na porážku z roku 1620, jež na dlouhou dobu znamenala konec české duchovní a státní samostatnosti... Když se za Diema ve Vietnamu ročně upálilo víc mnichů, než nyní v Číně…

Když se nechce vědět, co je to svastika, proč za ni trestat buddhisty…?

Další glosy, komentáře a ukázky z knih na webech a také v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135)-
http://bretislav-olser.enface.cz - http://olser.cz - http://www.ltv-plus.cz/ http://www.facebook.com/profile.php?id=10000053041104#!/profile.php?id=100000530411044