S DNA proti justičním vraždám...?

Jeden moudrý soudce řekl: "Pokud mám deset podezřelých a stoprocentně vím, že mezi nimi je jeden vrah, jehož však nejsem schopný stoprocentně odhalit, propustím raději všech deset, než abych se dopustil tragického justičního omylu..."

Patrně to však nebyl zástupce anglosaského práva, jinak by se nemohl v USA odehrát tragický případ justičního omylu. Američan James Bain strávil posledních 35 let ve vězení. Soud ho poslal v roce 1974 za znásilnění devítiletého chlapce na doživotí za mříže.

Přestože anglosaské právo se řídí základní tezí; ve státech anglosaské právní kultury nemůže být žádný člověk odsouzen na základě tvrzení, tušení či pravděpodobnosti, a již vůbec ne pod hlavičkou onoho morálního "common sense - selského rozumu", nýbrž pouze na podkladě jasných důkazů.

Přesto se ve věznici na Floridě začátkem prosince díky testům DNA zjistilo, že James Bain byl uvězněn neprávem. Včera však po děsivých 35 letech opustil věznici a letošní Vánoce tak může už 54letý muž strávit doma se svou nemocnou matkou. 

(Člověk i bakterie a další živočišné struktury obsahují v každé své buňce kopii instrukcí, které tento organismus konstruují. Jde o manuál zapsaný chemickým kódem DNA. Vědci oznámili, že jsou schopni přečíst přibližně devadesát procent lidské DNA.)

Soud poslal Baina za vloupání, únos a znásilnění chlapce na zbytek života za mříže. Jeho rodina ale po celou dobu věřila, že je nevinný. V roce 2001 se konečně blýsklo na časy - Florida po čtvrté žádosti povolila otevřít staré případy a provádět testy DNA.

Od roku 1989 se prokázalo, hlavně díky testům DNA, že ve vězení sedělo 248 nevinných lidí. Sedmnáct z nich dostalo za zločiny, které nespáchali, dokonce trest smrti. Jen loni uniklo injekci se smrtícím roztokem devět nevinných mužů.

Skoro tři stovky naprosto nevinných osob bylo nemilosrdně odsouzeno na doživotí, dokonce k hrdelnímu trestu. Většinou pouze na základě křivých svědectví nevěrohodných svědků a nepřímých důkazů. Svévole chlouby anglosaské justice, co si vymohla právo považovat se za tu relativně nejskvělejší spravedlnost.

Dlouhých 27 let musel strávit ve vězení James Lee Woodard za vraždu, kterou nespáchal. Jeho nevinnu prokázal až test DNA a Woodard se dostal na svobodu. Odsouzen byl za údajnou fyzickou likvidaci své přítelkyně v roce 1981. Nyní je mu 55 let a ze všech nespravedlivě odsouzených a následně zbavených svých obvinění strávil ve vězení druhou nejdelší dobu.

V roce 2004 se Ryan Matthews stal sto patnáctým vězněm v USA od roku 1973, který byl propuštěn z cely smrti proto, že byl shledán nevinným. K trestu smrti byl odsouzen ve státě Louisiana v roce 1999 za vraždu.

Tu měl údajně spáchat ve věku sedmnácti let. Rozsudek byl zrušen v dubnu 2007, když odvolací soud shledal, že obžaloba zatajovala důkazy, a také na základě testů DNA, které ukázaly, že vrahem byla jiná osoba. Prostě - vyšetřování skončilo, zapomeňte na tři desítky týrání a stres ve věznicích USA.

Další americký vězeň byl díky testům DNA zproštěn viny v roce 1989. Od té doby se touto metodou nevina prokázala u již zmíněných 248 odsouzenců. Sedmnáct z těchto lidí poslal soud dokonce na smrt. Ve 106 z těchto případů policisté po čase identifikovali skutečné pachatele nebo našli nové podezřelé...

Zhruba polovina neprávem odsouzených dostala finanční odškodnění, částky se liší stát od státu. Například Florida vyplácí nevinným 50 tisíc dolarů za rok ve vězení.

Nespravedlivě obvinění lidé byli většinou odsouzeni na základě nedostatečných či špatně provedených forenzních technik - zkoumání vlasů v mikroskopu, porovnávání chrupu při kousnutí, porovnání otisku boty či krevní testy...

V roce 1990 neexistoval v USA trest smrti v 15 z 51 států, v dalších 23 státech je sice trest smrti zaveden, ovšem od roku 1976 nebyl uplatněn. Trest smrti je tedy v USA prakticky vykonáván pouze ve 13 jejích státech.

Významným krokem bylo v USA v roce 2004 zrušení trestu smrti pro nezletilé pachatele. Je zde však také dilema - je trest smrti vůbec účinný? Už v roce 2000 guvernér státu Illinois musel uvalit na trest smrti moratorium. Zjistilo se, že 13 lidí bylo odsouzeno za něco, co nespáchali. 

Kalifornie utratí ročně v souvislosti s tresty smrti 137 milionů dolarů. Doživotní tresty by ji podle přišly jen na 11,5 milionů. Nejvíce stojí mnohdy i desetiletí trvající odvolací procesy. V současné době čeká na vykonání trestu smrti 3 279 lidí v celých USA. Jen v Kalifornii je to 690 a na Floridě 403 vězňů.

Kolik z nich čeká šťastně tragický osud Jamese Baina, který by měl dostat 50 tisíc dolarů za každý rok z pětatřiceti, strávených ve vězení. Jsou skoro dva miliony USD dost za více než tři desítky let hrůzy v cele na doživotí, když věděl, že je nevinný, ale nikdo ho neslyšel, nebo nechtěl vyslyšet...?

A co jeho psychika. Z krize do krize, z deprese do deprese. Potrhlí optimisté řeknou; nemusel do Vietnamu, ani do Pouštní bouře, třeba by tam padl, ani neviděl padat "dvojčata" v New Yorku.

Škarohlídové budou oponovat; musel mít přece radost, jak to těm neřádům, co ho šoupli pronic zanic do basy, dali Vietnamci, Usáma bin Ládin či Talibánci pěkně sežrat...

Za pětatřicet roků krát 365 dnů vězeňského života... No... života? Pokud se ovšem nevrací jako paní Bainová...

PS: "Deoxy" znamená bez kyslíku. Ovšem oxidy (dříve kysličníky), rozhodně ne oxydy, jsou sloučeniny kyslíku s méně elektronegativními atomy. Oxidy mohou vznikat prudkou oxidací (hořením) za přítomnosti kyslíku, pozvolnou oxidací kyslíkem např. atmosférickým, případně kyslíkem obsaženým v některých látkách (oxidačních činidlech) a při dalších chemických reakcích... 

(Další komentáře, glosy a ukázky z knih na webech: http://bretislav-olser.enface.cz - http://olser.cz) - http://www.ltv-plus.cz/