Pseudoantická tragédie, aneb Odřezat nebo neodřezat…?

Nejen mě, ale v podstatě každého, kdo v minulých dnech viděl v novinách snímek oběšeného čínského disidenta Li-Wang-janga, napadne spousta podivných okolností. Včetně faktu, že k ještě visícímu nešťastníkovi na bílém pásku byl povolen přístup příbuzných, kteří tvrdí, že jejich syn a bratr, co po propuštění z vězení trpěl srdečními potížemi a cukrovkou, neměl sebepoškozující myšlenky...

Není to totiž běžná medicinská praxe, natož aby odpovídala práci policejních vyšetřovatelů... Ovšem, pokud se nejedná o podnikatele Janouška... Nechat oběšence viset tak dlouho, aby se všichni příbuzní mohli patřičně rozloučit? Na snímku z nemocnice ve městě Šao-jang, pod nímž je autorství: Profimedia.cz, je konkrétně Li-Wangova sestra, která se poněkud morbidně opírá o oběšencova záda, přičemž hořekuje a objímá tělo svého bratra, jenž však pořád visí na oprátce z obvazu nebo županového opasku.

Koho z nás nenapadne kacířská otázka – proč ho okamžitě neodřezali a nepokusili se o první pomoc? Většinou šokovaní lidé v zoufalství oživují svého příbuzného, i když je to dávno zbytečné. A rozhodně nemyslí na to, jak se s ním vyfotografovat. Pokus oživit svého blízkého je na prvním místě.

V tomto případě se však jednalo přece o jednoho z čelných čínských disidentů, který po prodemokratických protestech na náměstí Nebeského klidu strávil více než 22 let ve vězení a byl v minulých dnech propouštěn na svobodu, aby se mohl léčit v nemocnici, kde ho našli oběšeného. A ta jsou pak jiná humánnitární pravidla. Tragické divadlo, Shakespeare by se divil...

Jak je možné, že tolik kritizovaní čínští lékaři a vláda, jež nechala prý Li-Wanga popravit a jeho sebevraždu jen inscenovala, pustili do nemocničního pokoje cizí osoby, aniž by zajistili místo činu? Odkud se vzali pohotoví fotografové, kteří bystře nafotili tragické loučení sestry s nebohým bratrem? Kdo je upozornil a dovolil jim fotografovat v nemocničním pokoji, když víme o časté cenzuře a tamní nesvobodě projevu?

Že by se dostali tajně do pokoje...? Copak měla vláda Číny zájem, aby se celá věc řešila veřejně s použitím fotografií? Těch bylo zřejmě víc, jelikož na jiném snímku pózuje sestra v jiné poloze, než na tom, o němž píši… Že by v té chudé Číně měl každý mobil a kdykoli by si usmyslil, tak by s ním fotil...? Jen aby obr kolodej ty čínské práskače  a komunistické fízly moc nepřechválil. Omezují přece lidská práva a vše zakazují, včetně fotografování oběšených disidentů...

Nebo že by zlí Číňané přinutili smrtí svého bratra zhrzenou sestru, aby se musela s mrtvolou fotit a učinila tak pročínskou propagandu…? Stejně tak je nesmyslná pochybnost, že nemohl spáchat sebevraždu oběšením, když se jeho nohy dotýkaly země… Sám jsem zažil tu děsivou tragédii, kdy jsem odřezával známého, který se oběsil na lanku, upevněném na příčce ve skříni, s tělem v podstatě v poloze polosedě... Moji výpověď lze vyhledat ve spisech ostravské policie... Více však odborné vyjádření jednoho českého psychiatra, jenž si pochopitelně nepřál být jmenován. Asi neměl zájem o publicitu, které se dostává mně, kdykoli něco pozitivního o ČLR napíši. Rodina nebožtíka prostě nevěří, že šlo o sebevraždu...

„K tragické situaci zvané oběšení dochází, když je jeden konec škrtidla upevněn k nějakému pevnému předmětu a druhý je alespoň částečně obtočen kolem krku. Uzávěr dýchacích cest nastane působením vlastní váhy těla nebo části těla oběti. K úplnému sevření krkavic postačuje i váha vlastní hlavy a proto je v zásadě možné i oběšení v kleče, nebo vleže. K úspěšnému oběšení postačuje jen zhruba váha 5 kg. Poté dojde k prudkému snížení krevního tlaku a v extrémním případě až k srdeční zástavě…“ říká psychiatr. A dodává, že též u Li-Wanga muselo dojít k prozkoumání i jeho tzv. strangulační rýhy.

Co se její zásluhou dá zjistit? „Je-li smyčka volná, je strangulační rýha přerušena v místě, kde je škrtidlo zavěšeno, je-li smyčka utažená, bývá rýha nepřerušená, nad závěsem se však mohou objevit oděrky od uzlu. Strangulační rýha při oběšení probíhá typicky šikmo, podle umístění uzlu smyčky může směřovat zepředu dozadu nahoru, tedy uzel smyčky je v týlu oběti, z jedné strany na druhou, to znamená, že uzel smyčky je zhruba u ucha oběti, nebo zezadu dopředu, to v případě, že uzel je před obličejem oběti…“

Proto i u nedokonalého oběšení nastává bezvědomí během jednotek vteřin, rychlostí je to srovnatelné se srdeční zástavou. Vnější projevy dušení pak již probíhají bez účasti vědomí věšeného, ať již se projevují jakkoliv dramaticky… Trpěl-li Li-Wang srdeční chorobou, byla možnost jeho smrti sevřením krkavic o to snadnější.

Pokud nesouhlasíte s tím, že celá ta hrozivá záležitost je jen bezprecedentně velká protičínská inscenace ještě větší pseudoantické tragédie, pak máte potíž s mindrákem, co se mu říká strach z autority. Nedokážete si zkrátka představit, jak vám zavolají z nemocnice, že tam máte oběšeného příbuzného. Vy tam přijdete, příbuzný pořád visí a vy se s ním loučíte, objímáte ho, aniž byste ho sundali z oprátky ze županového opasku...

Inu, kdo chce psa oběsit, ten si způsob vždycky najde... Číňan se oběsil pro zabití svého syna, Tibeťan se upálil kvůli své zemi

Čína: Trest smrti za 68 zločinů, též za zabití pandy a daňové úniky

Pokles mravů Číny po desetiletích honby za ekonomickým růstem…?

Další glosy, komentáře a ukázky z knih na webech a také v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135)-
http://bretislav-olser.enface.cz - http://olser.cz - http://www.ltv-plus.cz/ http://www.facebook.com/profile.php?id=10000053041104#!/profile.php?id=100000530411044