Někdy se to tak stane, že potkáte po letech kamaráda, kterého jste podceňovali a on se najednou projeví, jako docela bodrý chlapík, co umí napočítat do deseti. Vlastně do dvaceti.
Občas má něco k vyřizování v Torontu, jindy zase v Chebu, naposled byl viděn v Bruselu. Tentokrát měl na mě čas v Ostravě a přeposlal mi zajímavý dvacetibodový překlad Lisabonské smlouvy z "bruselštiny"...
Skoro už se podobá zhruba čtyřicetistránkové Ústavě Spojených států i s dodatky, zatímco Lisabonská smlouva má stránek asi čtyři sta. Dneska už s dolňkem jí říkám zkrátkou LSD. Inu, pro Berndta Posselta droga jako droga…
Navíc to nebyl Edvard Beneš, ale Postupimská konference, kdo dne 2.8.1945 v části XIII. rozhodl o "Spořádaném odsunu německého obyvatelstva" z Polska, ČSR a Maďarska, a stanovil konfiskaci a vyvlastnění bez náhrady veškerého německého majetku.
Každý odsunutý Němec v SRN přesto obdržel v 50. letech asi 8500 marek. Naopak Češi si museli o reparacích od Němců za útrapy během války nechat jenom zdát... Odsun Němců tedy nebyl pouze záležitostí ČSR, ale byl hromadně uskutečněn podle Postupimské konference z Polska, Maďarska a dále z Východního Pruska (připadlo SSSR), a Rakouska.
Původcem a šiřitelem návrhu na poválečný odsun Němců byl Neville Chamberlain, který se oprávněně cítil být podveden sudetskými Němci, kteří podle Hitlerova scénáře během podpisu Mnichovské smlouvy předstírali, že chtějí mírové řešení.
Prezident Beneš měl společného se zmíněnými dekrety jen to, že byl v roce 1945 během Postupimské konference prezidentem ČSR...
A nyní s dovolením převzatých dvacet bodů, podle nichž bude už od 1. prosince 2009 jednat pod vedením exkomunisty Barrosa Lisabonská smlouva, přeložená z "bruselštiny", a pochopíte, proč se prezident Václav Klaus bál ztráty české suverenity:
1) Německo si v Evropě bude dělat co chce. Běda, jestli ne.
2) Francie si v Evropě taky bude dělat co chce, pokud nenarazí na bod 1.
3) Pokud se bod 2 dostane do sporu s bodem 1, platí ZATÍM bod 1 (ještě se uvidí...)
4) Na Anglii z vysoka, ta je za vodou.
5) Na Španělsko ještě z větší výšky, jelikož je za Pyrenejemi.
6) Stejně jako Itálii, co je za Alpami.
7) Na ostatní státy EU kálíme o to víc, jsou mrňavé a zaostalé a můžou být rády, že dostanou čuchnout k rektální kariéře. Státy, zmíněné v bodech 4 - 7 budou radostně odebírat zboží Německa, popř. Francie.
9) Dojde-li ke konfliktu s domácí konkurencí, domácí konkurence se přizpůsobí.
10) Pokud se domácí konkurence nepřizpůsobí, bude zlikvidována.
11) Státy, zmíněné v bodech 4 - 7 budou za všech okolností podporovat prosperitu a hospodářský rozvoj Německa... i Francie.
12) Dojde-li ke stagnaci či k recesi Německa, když jinak nedáte, Francie taky, je to vina USA a ostatních států EU. V tom případě Brusel neprodleně zajistí nápravu a potrestání viníků.
13) Rozhodování Bruselu se řídí zájmy Německa a možná i Francie. Bruselský úředník se zdrží jednání, které by mohlo Německo a Francii popudit. Za odměnu dostane také čuchnout k rektální kariéře.
14) Národní parlamenty států zmíněných v bodech 4 - 7 mají právo schvalovat rozhodnutí Bruselu aklamací. Pověřený úředník kontroluje spontánnost projevu. Při nedostatku spontánnosti budou zjištěné nedostatečnosti neprodleně odstraněny (i s jejich nositeli).
15) Národní parlamenty států zmíněných v bodech 4 - 7 mají povinnost vysvětlovat občanům svých států blahodárnost rozhodnutí Bruselu.
16) Občané států zmíněných v bodech 4 - 7 mají právo:
a) držet hubu a krok
b) radostně přijímat a naplňovat všechna usnesení Bruselu
c) pověřeným úředníkům oznamovat osoby, které dle jejich názoru nedostatečně využívají práva dle 16a a 16b.
17) Pokud u občana vznikne podezření na nedostatečné využití práva 16c, bude považován za neuvědomělého a podroben převýchově.
18) Bruselský úředník bude vybírán ze zvláště uvědomělých občanů, pokud Německo a Francie neurčí jinak.
19) Kursy rektálního alpinismu pro uvědomělé občany pořádá každý stát ve vlastní režii pod dohledem pověřeného úředníka.
20) Platnost bodů 3 - 19 se řídí rozhodnutím Německa a Francie...
Inu, chytrost nejsou žádné čáry, ani v RVHP, přetransformované do Lisabonské smlouvy EU, nad níž si právě Landsmanšaft neprozíravě mne své hajlující ruce...
PS: Plagiátorství á la Plzeň se dopouští ten, kdo opíše cizí text a vydává ho za svůj, aniž by se zmínil o skutečném autorovi...
(Další glosy, komentáře a ukázky z knih na webech: http://bretislav-olser.enface.cz - http://olser.cz)
