Kdysi se špičkovalo na účet Číny, že kdyby se otevřely její hranice směrem na západ, že by nás ušlapali nebo utloukli svými čepicemi. Tento hypoteticky výstižný, přesto nepovedený bonmot reagoval na virtuálnost Západu a miliardové množství Číňanů.
Made in China...Foto: B. Olšer (2)
Dnes se situace výrazně změnila. Jednak Číňané už nenosí maovské čepice, jednak mají zcela pragmatické vidění světa. Globalizace je jim bližší, než komukoli z nás.
Jistě si libují, jak ta hospodářská krize nesmlouvavě řádí a jak jim otevírá nové globální možnosti. Především ve svém antirecesním scénáři měli za úkol nakoupit co nejvíc státních dluhopisů znárodňováním postiženého amerického kapitalismu.
Možná, že kdyby začali Číňané privatizovat v čele s Maem, třeba by dnes také houfně znárodňovali. Oni ale teprve nyní začínají pozvolna a s rozvahou soukromničit, aby zřejmě nebyl svět jednotvárný a všichni dělali nemlich to samé...
Proto dnes už mají bratru státních dluhopisů USA za více než bilion a momentálně vlastní největší devizové rezervy na světě ve výši téměř dvou biliónů dolarů. A tak Čína začala s expanzí do světa.
Čínská banka China Development Bank poskytla brazilskému obřímu ropnému gigantu půjčku ve vyší 10 miliard dolarů za příslib dlouhodobých dodávek ropy Číně. Podobné dohody podepsala Čína s Ruskem. Celkově Čína za únor 2009 investovala do ropy přes čtyřicet milionů miliard dolarů..."
Navíc ochotně souhlasila, že poskytne ruské ropné firmě Rosneft a ruskému ropovodu Transneft půjčku ve výši 25 miliard dolarů za příslib dodávek 15 milion tun ropy ročně po dobu 20 let...
Stejně úspěšní jsou Číňané také ve Venezuele, která za půjčku ve výši 6 miliard dolarů a přislíbila zvýšit své dodávky ropy do Číny. Celkové investice Číny ve Venezuele jsou nyní 12 miliard dolarů. V Brazílii podepsala Čína další dohodu o půjčce, nyní ve výši 10 miliard dolarů za 160 000 barelů ropy denně za tržní ceny.
Největší čínský výrobce hliníku uzavřel dohodu o investici za 19,5 miliard dolarů do australské světové důlní společností Rio Tinto. A firma China Minmetals Corporation zakoupily za 1,7 miliard dolarů australskou velkou důlní společnost OZ Minerals, která těží zinek.
Číňané už jsou také v Evropě, kde kupují bankrotující podniky, aby rychle posílili svoji pozici na evropském trhu. První čínská obchodní mise do Evropy skončila uzavřením smluv v celkové výši 13 miliard dolarů (asi 280 miliard Kč).
Jedná se o zakázky na nekonečné množství produktů – od výbavy letadel a autodílů až po mořské produkty a víno. Jde jim o šance zejména v automobilovém průmyslu, strojírenství, elektronice nebo textilním, potravinářském a dalším zpracovatelském průmyslu.
Zájem však mají rovněž o vyspělé technologie a zařízení chemiček, farmaceutických firem a v oblastech úspor energií a ochrany životního prostředí. Prostě, co je k mání, to nakoupí.
Bylo by to pro Evropu a potažmo i pro Česko báječné, ovšem je v tom zatrápený háček. Mimořádně levná pracovní čínská síla rovná se též mimořádně nekvalitní pracovní síla. Poznávají to denně třeba rodiče, když jim šedivějí vlasy starostmi o vlastní děti, které používají nebezpečné čínské hračky.
Nejistí jsou i řidiči, protože, jak se říká, nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit nakupovat levný čínský made in šmejd. O autech to platí dvojnásob. Za malý peníz, malá životnost a riziko havárií. Je to prostě asijská nátura.
Jistě si vzpomenete na film "Báječní muži na létajících strojích" popisující soutěž o nejrychlejší přelet tuším kanálu La Manche. Japonci to vyřešili po svém asijsky mazaném způsobu.
Udělali si revizi všech zahraničních letadel; z jednoho pak vzali motor, z jiného vrtule, z dalšího trup a křídla, poskládali to dohromady a na kokpit nakonec zapíchli jedinou vlastní věc, vyrobenou čínskými textiláky, japonskou vlajku...
Nic proti Číně, je to v horizontu příštích dvaceti roků můj vítězný kůň, nadchli mě i celý objektivní svět pekingskou Olympiádou, ale dnes by čeští motorkáři a další výrobci patentovaných zařízení mohli o "čínském" férovém obchodním duchu vyprávět...
Takže už pominulo riziko, že nás utlučou vlastním čepicemi, ale je možné, že nás dostanou v rámci záplavy svých produktů Made in Chinašmejd...
Jak říkali naši i čínští ruští bratři: Vsjo budět, nas mnogo, nada organizovať...
I když Američané nezůstávají Číňanům nic dlužní a importují jim miliardy "vkusných" panenek a panáčků Barbie a Ken. Panenka Barbie je přece světově nejznámější a nejprodávanější kýč, poprvé představený před půl stoletím na největším veletrhu hraček 9. března 1959.
Inu, proč by nemohla být i během krize šťastná rovněž čínská děvčátka...? Notabene, když hračky o amerického Mattela už mají značku Made in China a v Číně se ročně vyrobí více než 80 procent všech hraček, které se na světě prodají.
Byznys je prostě byznys; nezná hranic a nedbá lidských či jiných práv, včetně těch autorských a patentových...
(Další fejetony, komentáře a ukázky z knih na webech: http://bretislav-olser.enface.cz - http://olser.cz)
