Která Golgota, Via Dolorosa a Boží hrob nejsou falešná místa...?

V Jeruzalémě jsem pro jistotu navštívil dvě místa, kde měl být popraven Iesus Nazarenus Rex Iudaeorum - Ježíš Nazaretský, král židovský. Jedno bylo po čtrnácti zastaveních na Via Dolorosa v Chrámu Božího hrobu, který žárlivě střeží a spravuje šest křesťanských církví.

Jeruzalém - Chrám Božího hrobu...Foto: B. Olšer (2)

Druhé místo je o kus dál v arabské části Svatého města, kde má být skutečná "Lebka", hebrejsky Golgota. Stoprocentně v to věří protestanti, kteří před více než sto roky založili Společnost Zahradního hrobu, když na ně nezbylo místo při správcovství baziliky na konci Via Dolorosa.

Archeologové tvrdí, že Ježíš nenesl kříž od pevnosti Antonia u Lví brány po jeruzalémské Via Dolorosa (Křížová cesta), ale až cestou vně západních městských hradeb.

Vypravil jsem se také k Božímu hrobu. V uličkách k bazilice bylo ale plno; polští poutníci střídavě nesli dřevěný kříž a u každého zastavení Křížové cesty se modlili. Myslel jsem, že na Golgotu snad nikdy nedorazím.

Kamarád Michael Dorr z Tel Avivu mě proto zavedl na liduprázdné střechy Starého jeruzalémského města a já se mohl dívat na hemžení pode mnou na Via Dolorosa přes mříže kamenných větracích šachet a bez potíží se dostat ke svému cíli.

"V evangeliu podle sv. Jana je popsána cesta po "lithostratu", což řecky znamená dlažbu, po místě zvaném Gabata, to jest přes vrcholek. A přesně to máme tady," řekl mi pak průvodce u dalšího Božího - Zahradního hrobu, podle protestantů na té právé Golgotě.

Současný omyl tisíců poutníků vysvětloval dobytím města křižáky v roce 1099, kteří proměnili Jeruzalém v město bez života, když pozabíjeli muslimy, Židy i křesťany. Proto byla přesunuta tradice Křížové cesty z jedné části města na druhou....

Takže jsem na rozpacích. Byl jsem v podzemí baziliky Božího hrobu, kde se nachází sedm metrů dlouhý, tři metry široký široký a skoro pět metrů vysoký kus skály, o němž se říká, že je posledním pozůstatkem Ježíšova popraviště, jež mělo být původně místem, kde se těžil bílý tzv. „Melekský vápenec“.

Při pohledu z větší vzdálenosti údajně měl kopec vypadat jako lebka. To samé ale prohlašují protestanté o Zahradním hrobu a jeho skále s podobou lidských ostatků...

A vědci s nimi souhlasí, že na konci dnešních 14 zastaveních na Via Dolorosa není ta pravá Golgota. Římané prý popravovali zásadně za městem a dnešní Křížová cesta byla prokazatelně už v době římské nadvlády v centru Jeruzaléma.

V Bibli je psáno: "Nesl svůj kříž a vyšel z města na místo zvané Lebka, hebrejsky Golgota. Tam ho ukřížovali..."

Podle archeologů bylo toto místa vyhrazeno Židům pro kamenování svých odsouzenců k smrti. Předtím zde popravovali také Římané. A znalci to dokládají rovněž faktem, že Ježíš nebyl popraven jako rouhač, přestože veřejně prohlašoval, že je "Ježíš, syn Požehnaného".

Za rouhačství Židé své provinilce nepopravovali ukřížováním, ale právě kamenováním. Přibití na kříži si vysloužili jen ti, kdož se veřejně postavili proti autoritě císaře, v tomto případě Tiberia, resp. v té době jeho zástupci v Judei, prefektu Pilátu Ponskému.

Ježíš byl umírněný revolucionář, něco jako Ghándí, jenž chtěl nenásilnou formou získat svobodu pro Židy, i když sám se protivil císaři tím, že odmítal odvádět daně. Římané proto s chutí využili žaloby židovských farizeů, které rabín Ježíš pobuřoval tím, že neslavil podle Tóry svátek šabat a vymrskal bičíkem z chrámu nezdárně kupčíky, znesvěcující Božskou prozřetelnost.

Pro tvrzení protestantů svědčí i fakt, že zdejší hrob byl vytesán ve skále jak praví Bible, našel se zde i původní kámen, jímž se hrob zavíral, přitom uvnitř nebyly nalezeny žádné lidské ostatky.

Na této Golgotě bylo ke všemu ještě objeveno víc hrobů, přesně podle slov Izajáše, že Ježíši "byl dán hrob mezi svévolníky..."

Další teorie je stejně tak troufalá. Týká se zlotřilce údajně ukřížovaného vedle Krista. Někteří vykladači Bible dokonce tvrdí, že Ježíš a Barabáš byli jeden a ten samý muž. Ne snad proto, že by byl Ježíš lotr.

V hebrejštině znamená Bar Abas syn otce. V jednom z biblických textů se prý objevilo jméno Ježíš Bar Abas, tedy Ježíš syn Otce. Také je sporný fakt, že Pilát Ponský chtěl darovat Ježíši život, jak to předepisoval zvyk na svátek Pesach, kdy byl vždy jeden z odsouzenců omilostněn.

Židé to však nechtěli, Pilát si šel umýt ruce a legenda o tom, že se syn Boží obětuje smrtí na kříži za lidstvo, aby mohl pak mohl vstát z mrtvých, byla naplněna....

Takže, ne každý, kdo si myje ruce, špatně činí.

Podstatné však podle mého přítele Vladimíra, který je farářem v obci nedaleko Plzně, není důležité, kde pravá Golgota byla, ale to, že skutečně existovala, stejně jako Kristus, jenž byl ukřižován a vstal z mrtvých...

Víra tvá tě uzdravila. 

(Další komentář, fejetony a ukázky z knih na webech: http://bretislav-olser.enface.cz - http://olser.cz)