Jak nebýt doma prorokem, když závist a žárlivost je svině…

Pokud je národním bohatstvím nejlepší veselohra století „S tebou mě baví svět“, nejromantičtější film „Noc na Karlštejně“ a jedna z nejoblíbenějších pohádek „Šíleně smutná princezna“, pak musí být národním bohatstvím i písně, které tyto filmy provázejí. A ty písně zpívá Helena Vondráčková.

S vámi mě baví svět...Foto: B. Olšer (2)

Nazpívala jich na dvě stovky. Kdo říká, že si mimoděk žádnou z nich neprozpěvuje, pak lže. Jen si připomeňte; „Červená řeka“, „Pátá“, „Chytila jsem na pasece motýlka“, „Kam zmizel ten starý song“, „Lásko má, já stůňu“, „Malovaný džbánku“, „A ty se ptáš, co já“, „New York, New York...“

Pak si připomenete i její muzikály, slávu, kterou českému národu přinesla, když dvakrát vystupovala v newyorském Carnegie Hall nebo když hrála, zpívala a tančila vynikajícím způsobem Dolly Leviovou ve známém muzikálu Hello Dolly!.

Že neznáte ani jednu z těchto melodií, které zlidověly, pak v hrdlo lžete. Že je nesložila, mnohé že přebrala od zahraničních zpěváků? Jistě, je to přece jen zpěvačka, interpretka. Ti zahraniční zase zpívají ty její písničky. Kolik operních árií zkomponovali Domingo, Pavarotti či Carreras a jací jsou to tenoři...? Jak nebýt doma prorokem, když závist a žárlivost je svině...?

I navzdory animositě vůči Heleně Vondráčková, vám budou stejně znít v uších, ať budete chtít nebo ne. Přes čtyřicet roků si udržet skvělou formu, postavu i hlas a nebýt rychlokvašnou celebritou na jedno použití, to je nevídané. Kromě Karla Gotta a Ljuby Hermanové to nezvládl žádný z českých zpěváků.

Ohánět se žádostí posluchačů, že už jim leze na nervy, to je jako si stěžovat, že letadlo během letu příliš hlučí a čokoláda že je příliš sladká. Zvláště že si své přidala i žárlivá a nejmizernější moderátorka Barbora Tachecí. Holt, ne všechny blázince mají dobré výsledky a předčasně propouštějí své pacientky.

Averzi vůči úspěšným celebritám chápu, stačí si představit počet písniček, sedmadvacetkrát za den jen v rádiích, vynásobit je tantiémami a jeden může vzteky puknout nad tolika penězi. Pak televize a hlavně vyprodané koncerty, celé sportovní haly a ještě vypadá jak mladice. Tančí, zpívá, ani ji v zádech nebolí... Sůva jedna, co má velký barák, zahradu, několik aut. To se jí to frajeří, bezdětné kariéristce. Ach jo; Ta naše povaha česká...

Nicméně o tom, že je paní Helena českým rodinným stříbrem, vůbec nepochybuji. V tom případě bych nemohl hlasovat ani pro báječnou veselohru 20. století „S tebou mě baví svět“ a její „Sladké mámení“… A že to není zadarmo a bez těžké dřiny, to si naši milí čeští kverulanti nepřipouštějí.

Kdo je soudný a nejen užvaněný bloger, co se chce pouze zviditelnit svými plky, měl by se mnou souhlasit a nechat závist, žárlivost a zášť stranou. Především v situaci, kdy je někomu třiašedesát jako Vondráčkové, ale na rozdíl od ní vypadá na vrásčitého důchodce... A ještě jí vyčítají, že se neuctivě chová ke svému stáří, když vypadá na čtyřicet...

Jak napsal Václav Musílek, Helena Vondráčková si sice za svou stížnost rozhlasové Radě slízla své, ale ze svého pohledu má  pravdu. Jestliže hudební dramaturgie Radiožurnálu považuje za stavební kámen stanice třeba velmi průměrnou britskou kapelu Smokie, které před 35-ti lety napsali hitmakeři Chinn a Chapman par songů jako jednomu ze svých marketingových projektů, pak přínos Vondráčkové pro českou populární hudbu je mnohonásobně významnější. Skutečnost, že Smokie slyšíme nekolikrát denně, ale Vondráčkovou nikdy, vypovídá spíše o osobní antipatii než o promyšlené dramaturgii.

Inu, nelze říct nic jiného, než že s tebou nás, Heleno, baví svět… Nač zvučný ryk po jihočesku, stačí Nohavicovo charisma po ostravsku

 http://www.ltv-plus.cz/index.php/host

Kdyby všichni chlapi světa, aneb Solidarita, co chybí dr. Cvachům…?

(Další glosy, komentáře a ukázky z knih na webech: http://bretislav-olser.enface.cz - http://olser.cz - http://www.ltv-plus.cz/ - http://www.facebook.com/profile.php?id=100000530411044