Jak je ti, Lotyšsko, na potápějící se lodi bez ruského bratra...?

Budu teď silně demagogický, a kdo na tomto blogu není, ale pobaltské země, které se ještě před deseti lety chvástaly, jak jim to jde teprve bez Sovětského svazu svobodně a báječně, když vykazovaly nejrychlejší hospodářský růst v rámci Evropské unie, jsou dneska na pokraji státního bankrotu.

Že za to může SSSR, který tyto státy natolik vykořisťoval, že dnes jsou tam, kde jsou? Ale přátelé, kdo vykořisťoval Island nebo samotné USA, kterým senátor McCarthy zlikvidoval už samotné podhoubí virtuálního komunismu tak důkladně, že na té spálené zemi moc dlouho nic levicového neporoste.

Socialismu dostal nakládačku před dvaceti roky a ještě se z toho nářezu nevzpamatoval, komunismus nikdy jako utopie neexistoval, byť se spousta revolucionářů kasá, že právě oni zlikvidoval toho Leninova jeduplného hada.

Možná se jim rozsvítí v mozkovně až ve chvíli, kdy bude svět shánět osm bilionů dolarů na obnovu kapitalismu, který zatím pokorně znárodňuje, co se dá. Proto pragmatická Hillary Clintonová teď lítá s prosíkem po světě, aby ukonejšila všechny ty, s nimž Bush junior vykopal válečnou sekeru.

V Číně se ujistila, že si za bilionové dluhopisy vlády USA její zemi nezkoupí a dál je bude nakupovat, aby měla miliarda a čtvrt obyvatel pořád suverénně největší devízové zásoby na světě a že nevymění dolar za euro, jak to udělal Írán..

V Rusku je zase s taktikou, jak ušetřit za radar v Brdech a za pershingy v Polsku, když Kreml přemluví Írán, aby se vykašlal na atomové zbrojení. Totální kolaps dnes hrozí hlavně Lotyšsku, zemi o rozloze 64,5 tisíce kilometrů čtverečních, v níž žije 2,24 miliónu lidí, kteří o svém státu hrdě prohlašovali v rámci národní propagandy, že je "pobaltský tygr"....

V novinách píšou, že pokud se jim nepodaří snížit státní rozpočet tak, aby splnil kritéria Mezinárodního měnového fondu pro další pomoc, během tří měsíců zbankrotuje.

Jedině že by se našel nový movitý loďař Onasis, který svého času jen ze špásu koupil v roce 1953 celé Monako, resp většinový podíl v The Company SBM (Societé des Bains de Mar Cercle des Étrangers), a nebohý kníže Rainier musel sáhnout hluboko do své kapsy, aby sám sebe vykoupil...

Lotyšsko se dostalo do mimořádné situace, problémy s veřejnými financemi a pokles ekonomiky, což zabránilo financovat svůj dluh vydáním nových dluhopisů na kapitálovém trhu. Musí čelit desetiprocentnímu propadu HDP, vysokému zadlužení a značnému procentu nesplácených úvěrů. 

Mezinárodní měnový fond to vidí jasně: "Léta neudržitelně vysokého ekonomického růstu a velkých deficitů platební bilance vedla k finanční a platební krizi..."

Loni lotyšská ekonomika poklesla o 10,5 procenta a nezaměstnanost se zvedla na více než 10 procent. Země kvůli tomu musela požádat o finanční pomoc. Mezinárodní měnový fond dal Lotyšsku 7,5 miliardy eur, tedy asi 206 miliard korun.

Injekce nezabrala. Problémy vyvrcholily, když bylo nezbytné zestátnit finanční ústav Parex Bank. Moc nepomohla ani česká výpomoc půjčkou 5,6 miliard CZK

Pobalstké země teď souží vzpomínky na minulost, kdy pod "okupací" SSSR sice neměli v obchodech skoro nic, ale doma bylo vše; od kaviáru a kalbasy, až po šampaňské a banány. Na rozdíl od ČSSR, ve které byly též obchody poloprázdné, ovšem vakuem byly též naplněné zbytečné chladničky v domácnostech.

Obdobná situace je nyní také na Ukrajině. "Celý Donbas těží uhlí jen pro Rusko! Obilnice Evropy sklízí obilí jen pro Rusko!" rozčiloval se před lety můj kamarád Petr Lejko z Kyjeva. Dnes pokorně říká: "Jo, bylo zle, ale chleba i masa jsme měli dost, o teplo a elektřinu jsme se nemuseli starat a pozemní plyn byl zadarmo... Nač je nám národní hrdost, když bankrotujem...?"

Přítel Audrius v Litvě, jehož otec bojoval během druhé světové války s fašisty proti Rudé armádě, stejně jako většina Litevců, jezdil v mém novinářském doprovodu po volebních obvodech Litvy a masíroval ruské občany, jichž byla v Litvě koncem 90. let skoro polovina obyvatel, aby volili vládu bývalého komunisty Litevce Vitautase Landsbergise.

"U moci se drží jen zkorumpovaní politici, kterým záleží pouze na vlastním prospěchu. Kdepak národ..." zní unisimo hlas současných litevských voličů, o těch lotyšských ani nemluvě. Že by to ti pobaltští politici odkoukali z Česka...?

PS: John Davison Rockefeller se narodil 8. července 1839 v Richfordu ve státě New York otci Williamovi a matce Elize. Otec byl podomní obchodník s pochybnými léky na rakovinu, a tak na výchovu syna měla větší vliv matka, která mu odmalička vštěpovala tvrdou křesťanskou výchovu.

(Další glosování, komentáře a ukázky z knih na webech: http://bretislav-olser.enface.cz - http://olser.cz)