Problém je, že na nápravu věcí, které nás nějakým způsobem štvou, nebo obtěžují, neexistuje jedno řešení.   Nalézání těchto řešeních by mělo být záležitostí těch, kterých se to týká.   

Dnes jsou lidé zvyklí, že za ně rozhoduje úředník od stolu, který je ani nezná a nezná ani poměry dané lokality a jediné co umí vydat nějakou vyhlášku, která možná něco vyřeší, ale která zasáhne do práv druhých lidí a tím zadělá na další budoucí problémy.

Souhlas s panem blogerem. Člověk se už téměř bojí  i říkat pravdu nahlas (Cikáni, Ukrajina pod.)  Jsem ráda, že máme vás.My, ne tak dobří nejen v psaní ale i co do odvahy, vám alespoň dáváme karmu a palce. 

Jen se nepodceňujte. Pokud zvládnete CtrlC + CtrlV, klidně se můžete vydat v autorových stopách. A ohledně té odvahy - autorům, jejichž články vykradete, nebudete stát za reakci, takže se není čeho bát.

Zajimave ze za socializmu takove problemy nepamatuji.

Za nacismu také ne.  Tyto totalitní ideologie tohle uměly vyřešit.   Vy byste to také tak chtěl řešit?