Co se počítá; mýty kolem Schindlera nebo 1200 lidských životů …?

Je to rok, co byla ve Svitavách za čtyřiadvacet milionů Kč Městských úřadem dokončena stavba kavárny a informačního centra Oskara Schindlera v parku Jana Palacha. Svého rodáka připomíná a opěvuje v centru Svitav i nová muzejní expozice Hledání hvězdy Davidovy - Oskar Schindler - Spravedlivý mezi národy. Stálá výstava mapuje životní příběh tohoto svitavského rodáka na pozadí holocaustu.

Lovec nacistů Wiesenthal a neulovený nacista Oskar Schindler...Foto: P. Olšerová (2)

Kdo by nebyl zvědavý, jak vypadá taková kavárna, když nese jméno zavilého nacisty, člena NSDAP, špiona ve službách abwehru - německého průzkumu a zachránce více než tisícovky osvětimských Židů a Židovek. Sedli jsme s mojí paní do rychlíku, jeli do České Třebové a pak vláčkem do Svitav. Za fotodokumentací a "espresem picolem", což je znamenitá káva ve jménu Oskara Schindlera, s nímž jsem se seznámil poprvé v povídání Chany Ringové-Rožanské z izraelského městečka Ramat Hasharon. Spolu s rodiči se zachránila v Osvětimi zásluhou právě tzv. Schindlerova seznamu.

Hana Ringová se narodila 3. ledna 1931 v Českém Těšíně. Chodila jako každé jiné dítě do školy. V té době ještě málokdo tušil, že se Židé změní ze dne na den v podřadnou lidskou rasu. Když se stala žákyní druhé třídy, obsadili Němci Moravu i Slezsko a její židovská rodina prchla jako tisíce jiných do Polska, odkud pocházela její matka...

Teď jsem seděl na dřevěné lavici v nové svitavské expozici, věnované tomuto muži mnoha tváří. Na třech desítkách výstavních panelů se odehrává tragiccká historie Židů, kteří si za svůj domov zvolili Českomoravské pomezí. Region kolem měst Svitavy, Poličky, Litomyšle, Vysokého Mýta, Moravské Třebová a Jevíčka. Tedy oblasti, ve které se Židé usazovali od 14. století. Expozice je doplněna dokumentárními filmy o Schindlerovi. Ze závěrené sekvence toho nejvýznamnějšího - Schindlerův seznam - je v úvodu expozice velká panelová fotografie z křesťanského hřbitova v Jeruzalémě. Na něm byl pochován tento svitavský rodák.

Chana Ringová-Rožanská, jedno z dětí, které přežilo Osvětim zásluhou proslulého seznamu, dostala dopis od amerického režiséra Stevena Spielberga, že natáčí film o jejich záchraně. Nazval ho “Schindlerův seznam” a všechny vězně, kteří na spásné soupisce byli a této chvíle se dožili, pozval k účinkování v něm, byť jen v rolích statistů. V závěrečné sekvenci filmu se sešli u Schindlerova křesťanského hrobu v Jeruzalémě.

Tak se paní Chana postavila po boku mála českých žen, které účinkovaly ve filmu slavného režiséra Spielberga. A skupina Židů a Židovek pak obklopila Schindlerův hrob s kamínky, které tam každý z pozůstalých vězňů položil. Fotografie tohoto aktu ja nyní ve Svitavách v Muzeu. Byl to nezvykle příjemný pocit objevit na fotografii mezi desítkami osob také Chanu Ringovou-Rožanskou, o jejímž osudu jsem napsal scénář pro televizní dokument, vysílaný v cyklu Babylon.

Že by byla nacistické tradice ve znamení tohoto nenápadného a přitom velmi malebného městečka? Na svého "napraveného" nacistu jsou zde totiž skoro všichni náramně pyšní. Přitahuje turisty a hlavně peníze. Svitavy, město v Pardubickém kraji, mají zvláštní historii, avšak vůbec ne nacistické geny. Přezdívku gauner tady získal jen zdejší rodák Oskar Schindler.

Narodil se ve Svitavách 28. dubna 1908 v rodině drobného podnikatele Hanse Schindlera a jeho ženy Františky. V roce 1924 musel opustit vyšší školu pro padělání studijních výsledků. Bohém, co miloval ženy, bezstarostný život, auta a rychlé motocykly. Jeho nezkrotnost a konflikty se zákonem jej dovedly k roztržce s otcem, u něhož pracoval. Stal se členem Henleinovy strany SdP a později i Hitlerovy NSDAP. Za špionážní činnost proti Československé republice byl ve svitavském hotelu Ungar (dnešní hotel Slavia) zatčen a v Brně odsouzen ke dvěma měsícům těžkého žaláře. Později mu byl trest amnestií zkrácen na polovinu.

Historik Mečislav Borák se  zajímal o Schindlerovu „činnost v letech 1938–1939, kdy jako agent nacistického abwehru aktivně pomáhal rozbíjet Československo, podílel se na přípravě okupace zbytku republiky i na přípravě válečného vpádu do Polska. Odehrávalo se to na severní Moravě a ve Slezsku, především přímo na Ostravsku…" Schindler se v Ostravě usadil i se svoji ženou Emílií ve vile na Sadové ulici č. 25. V jednom z našich rozhovorů mi docent Borák mj. řekl:

"Po propuštění z českého vězení v říjnu 1938 se Schindler usadil v Ostravě jako významný agent opavské služebny abwehru a připravoval obsazení zbytku republiky nacisty na strategicky důležitém Opavsku. Z výpovědí jeho spolupracovníků známe místa jeho kontaktů v ostravských hospodách, hotelích a vinárnách, známe i  některé jeho agenty..."

Dne 17. října 1939, po nacistické invazi do Polska, odjel do Krakova, kde v rámci tzv. arizace získal za své špionážní zásluhy jako nucený správce - treuhänder - malou židovskou továrnu na smaltované nádobí. Přičiněním svých kontaktů a kapitálu bývalých majitelů začal zaměstnávat polské dělníky. Dostavily se armádní zakázky a během roku se stal ze Schindlerovy továrny D.E.F. (Deutsche Emailenwaren Fabrik) prosperující podnik.

Zprávy o „lepší situaci” Židů v Schindlerově továrně nezůstaly dlouho utajeny. Byl kontaktován židovskou organizací Joint Distribution Committee, která měla sídlo v Budapešti a setkal se s budapešťským kurýrem. Předal židovskému hnutí odporu v Krakově vyšší částku peněz, dopisy a kurýrovi umožnil fotografování v Krakově. Ve své továrně zaměstnával Židy z ghetta a s jejich hledáním mu pomáhal bývalý účetní židovského původu Isaac Stern, který se snažil v továrně zaměstnat co možná největší počet svých rodáků.

Novým správcem ghetta se ale stává Amon Goeth, který měl odpor nejen vůči Židům, ale i vůči životu jako takovému. Ke konci války bylo Němci rozhodnuto přesunout všechny krakovské Židy do Osvětimi k likvidaci. Schindler Židy koupil pro svoji novou továrnu. Spolu s Isaacem Sternem sepsal seznam Židů (Schindlerův seznam), na němž se objevilo více než 1200 jmen. Židé byli transportováni do nové továrny na výrobu granátů ve Svitavách-Brněnci.

Při přesunu se omylem jeden vlak vydal do Osvětimi. Schindler proto vykoupil ženy a děti, které tam byly odvezeny. Povídá se, že sukničkář a válečný playboy Schindler přidal k penězům pro velitele koncentráku i jednu ze svých polských milenek. Paradoxem jeho nové továrny údajně bylo to, že žádné funkční granáty sama nikdy nevyrobila. Aby továrnu Němci nezavřeli a Židy neposlali do koncentračního tábora, nakupoval granáty jinde a vydával je za své výrobky.

Začátkem května 1945 se Schindler obával rychle postupující Rudé armády a chystal se k útěku. Samotní vězni jej v tomto úsilí podporovali. Vytvořili mu doprovod, který měl dosvědčit, že zachránil židovské vězně před jistou smrtí. Na rozloučenou mu věnovali zlatý prsten s vyrytým nápisem Děkujeme. Oskar Schindler 9. května 1945 opustil Brněnec s cílem dostat se do amerického okupačního pásma. S ním odjela skupina vězňů, i jeho žena Emílie. Po výslechu v americkém zajetí a svědectvích zachráněných Židů byl propuštěn a pokračoval v cestě na západ. Působil v Německu, později emigroval do Argentiny, než ho pozvali “jeho” Židé do Izraele…

Proč? Může za to Mossad? Adolf Eichmann je izraelskými špióny v roce 1960 unesen z Buenos Aires do Jeruzaléma, kde je později popraven. A od těchto chvil se Schindler stává hrdinou - dostává titul Spravedlivý mezi národy a vlastní strom č. 14 v Aleji spravedlivých v Muzeu Jad Vašem v Jeruzalémě. Že by to byl Schiindler, kdo udal Eichmanna? A pamětník krakowských a brněneckých událostí Leopold Pfefferberg přemlouvá australského spisovatele Thomase Keneallyho, aby napsal román Schindlerův seznam... Výmysl antisemitky Gruntové...? Fikce, pravda, účelová lež...? Nejdůležitější jsou životy 1200 zachráněných Židů...

Před třiceti lety přijel Australan Thomas Kenneally do Washingtonu a zašel si tam koupit do obchodu aktovku. Na prodavačově paži uviděl vytetované číslo 173. Zeptal se ho, co to znamená. A muž za pultem byl Leopold Pfefferberg, který mu řekl svůj příběh o tom, jak přežil Osvětim díky Schindlerovu seznamu. Udivený Australan tak poprvé, čtvrt století po druhé světové válce, uslyšel o holocaustu. Vznikla z toho kniha “Schindlerova Archa”, za níž tento australský prozaik získal Bookerovu cenu.

Spielberg pak všem vyprávěl, jak zpočátku nechtěl knížku australského spisovatele Thomase Kenneallyho nafilmovat. Měl pocit, že to není práce pro něho. Chtěl dělat jen velkovýpravné sci-fi a tzv. kasafilmy. Do spletitých osudů věčně pronásledovaných Židů se mu nechtělo. Pak se do Spielberga pustila jeho druhá manželka, na rozdíl od té první, Židovky, byla křesťankou. Spielbergova babička se totiž vystěhovala do USA z Ruska, když utíkala před tamními carskými pogromy. Potom učila ruské přistěhovalce anglicky.

“Jak se nám pan Spielberg přiznal, osud jeho babičky bylo to jediné, co o židovství věděl, byť sám byl Žid, i když jeho rodiče židovské tradice již nedodržovali. Manželka mu prý řekla: Když ten film natočíš ty, bude to dobrý film a celému světu ukáže, co to byl holocaust, co to je antisemitismus a jeho důsledky. Tvoje babička byla Židovka, ty jsi Žid. Musíš to pro svůj národ udělat! Tak prý Spielberg natočil velkofilm o vyvražďování Židů jen proto, že ho k tomu přiměla jeho křesťanská manželka…” vzpomíná paní Chana.

Na recepci po natočení filmu byla rovněž Schindlerova manželka, které mohla Chana Ringová-Rožanská osobně poděkovat. Zašla za ní. Paní Emílie byla na vozíčku, protože nemohla už chodit. Chana jí řekla: “Já jsem ta holka, které jste dávala vždycky najíst. Teď už mám velkou rodinu. Přežila jsem také díky vám…”

Oskar Schindler nabídku, aby žil v Izraeli, rád přijal, vždyť Židé ho zbožňovali. Dostal práci v jeruzalémském Muzeu holocaustu Jad Vašem, kde mu byl věnován jeden ze stromů pro ty z cizinců nežidovského původu, co zachránili židovské životy. Košatí se v Aleji Spravedlivých za Schindlera, oceněného jako jeden ze "Spravedlivých mezi národy". Přesto i v Izraeli hodně popíjel alkohol a méně pracoval, tak se bývalí osvětimští vězni, kterým zachránil život, každý měsíc skládali několik let na jeho živobytí.

“Vzpomínám si, že to byl vždycky pro mě velký svátek, když jsem ze svého učitelského platu dávala každý měsíc asi čtvrtinu na fond, který jsme mu vytvořili. Byli jsme všichni skutečně šťastní, když jsme to mohli udělat, dali bychom mu s potěšením to poslední, a když zemřel, byl jako katolík pochován na křesťanském hřbitově v Jeruzalémě, my Židé každý rok chodíme s květinami na jeho hrob…” říká s dojetím Chana Ringová-Rožanská.

Odpůrcem lidumilství Schindlera je PaedDr. Mgr. Jitka Gruntová - kandidující za KSČM, jež tuto stranu zastupuje ve volených orgánech ve svém bydlíšti v Březové nad Svitavou. Podle blogera Lubomíra Šuly tvrdí Gruntová, že neexistuje jediný dokument, který by prokazoval, že Schindler se v záchraně Židů angažoval cíleně. Jeho legenda je prý spíše důsledkem vyprávění pamětníků vděčných za přežití. Jednoznačně popírá, že šlo o "hodného" Němce. Gruntová uvádí, že Schindlerův tábor v Brněnci měl největší úmrtnost ze všech pobočných táborů koncentráku Gross Rosen, pod který spadal. Že by ještě větší než v plynových komorách a krematoriích v Osvětimi...?

Naproti tomu autor knihy Schindlerův seznam Keneally uvádí, že v Schindlerových táborech nezemřel jediný člověk následkem špatného zacházení, hladu nebo bití... Každopádně rozhodující je to, co k tomuto německému Ferdyši Pištorovi cítí ti, které zachránil před jistou záhubou. Jestli účelově, náhodou nebo jen z nedostatku času, který chyběl do konce války, to je z gruntu na soudci Nejvyšším, a ne na soudružce Gruntové. Co je ale nejdůležitější? Mýty kolem Oskara Schindlera, co byl a proč, nebo nezvratitelný fakt, že zachránil 1200 lidských životů...?

Před deviti roky mě rozhořčil další svitavský příběh. Týkal se dvou stovek holých lebek neonacistů a jejich příznivců, kteří opět pochodovali Svitavami. Prý chtěli jen upozornit na údajná justiční omyl v procesu s jejich soukmenovcem Pechancem, co před čtyřmi roky dostal 17 roků vězení za vraždu svitavského Roma Oty Absolona. V červnu 2001 ho na zdejší diskotéce bodl Pechanec dvakrát nožem do břicha. Třicetiletý Rom v nemocnici zemřel. Jeho družka, s níž měl dvě malé děti, podlehla o rok později rakovině. Ale to už jiná svitavská kapitola...

Vypili jsme kávu, dali si skvělý grapefruitový džus a medovník a poseděli v zajetí mýtu nacistického Ferdyše Pištory, nazývaného též "Noe z Krakowa", zřejmě pro archu plnou židovských životů, a jeho žena Emilie byla "Andělem z Brněnce"... Od skleněných dveří nás od stolu jako zvláštní podtext provázelo štěbetání čtyř německých turistek v letech. Na potenciální bachařky z koncentráku byly přesto příliš mladé. Přemýšlel jsem, jestli byli na Schindlera stejně hrdí jako občané Svitav a celý židovský Izrael... Otec učil nacisty zabíjet Židy, jeho syn je dnes miluje…

Anděl smrti - “tvůrce” áríjské rasy a milovník dvojčat…?

http://sula.blog.idnes.cz/c/150582/Oskar-Schindler-ma-ve-Svitavach-svou-kavarnu.html

(Další glosy, komentáře a ukázky z knih na webech: http://bretislav-olser.enface.cz - http://olser.cz - http://www.ltv-plus.cz/)