Není pochyb o tom, že Barack Hussein Obama nadchl Pražany a otočil si kolem prstu všechny, kdož vážili cestu do hlavního města, aby mohli sledovat jeho projev. První černoch - Afroameričan ze čtyřiačtyřiceti amerických prezidentů v Bílém domě působil v Praze bezprostředně a přirozeně, žádný militant a namyšlený nejmocnější muž světa.
A také si na rozdíl od svého předchůdce nepletl pojmy s průjmy, G. W. Bush uměl bez uzardění ve svém projevu říct třeba "strategérie" nebo prý i zaměňovat volby- election s erekcí - erection a klidně by si tak mohl jakešovsky plést bojlery s brojlery...
Obama věděl, kde je a také si stačil nastudovat nejdůležitější momenty z dějin českého národa. Proto vzpomenul i přátelství amerického prezidenta Wilsona s T. G. Masaryrem, který zase hovořil pro sto tisíc občanů Chicaga, jež je městem Obamová životního působení.
Ani Obama však neměl pro svůj projev celé dopoledne, zvláště že ani kulisa chrámu sv. Mikuláše za jeho řečníckým pultíkem a zřejmě "vytvořená" v rámci amerického snu Davidem Copperfieldem, tam nemohla být jako věčná fata morgana.
Pro mnohé by však přesto bylo ještě milejším překvapením, pokud by připomněl osudový vztah jiného Čecha a jiného prezidenta Spojených států.
Konkrétně kladenského rodáka Antonína Čermáka a prezidenta Roosevelta. Asi by tak učinil, pokud by na hradčanském náměstí byla naproti jeho řečnické tribuny vedle sochy Masaryka i ta Čermákova.
Rodiče malého Antonína, když mu byl jeden rok, vyslyšeli lákavou nabídku Lincolnovy administrativy získat bezplatmě 160 akrů půdy na americkém středozápadě. Ten program se jmenoval Homestead Act - Zákon o usedlostech a zajišťoval všem občanů bez rozdílu barvy pleti svoji půdu.
Čermákovi se usadili ve státě Ilinois, kde byl Tonda horníkem a později odjel do Chicaga, aby se stal řezníkem na tamních jatkách. V roce 1902 byl za Demokraty zvolen do sněmovny státu, později se stal členem městské rady Chicaga a v roce 1931 se dostal na post jeho starosty.
V tehdejším druhém největším městě Spojených států žilo přes sto tisíc Čechů. Kdykoli si to rázuju na Radhošť, nemohl jsem neminout sochu Radegasta, což mě vždy přeneslo do Chicaga, kde žíl mezi Čechoameričany též tvůrce této plastiky pohanského boha frenštátský rodák - sochař Albín Polášek.
Dne 15. února 1933 doprovázel Tony Cermak prezidenta Franklina Roosevelta po Floridě, na něhož byl při jeho veřejném projevu spáchán atentát.
Ani jedna ze šesti střel ze zbraně stavebního dělníka italského původu Giuseppe Zangara však Roosevelta nezasáhla, zato by těžce zraněn průstřelem břicha Anonín Čermák, který svému zranění podlehl se slovy: „Jsem rád, že jsem to byl já a ne vy, pane prezidente.“
Možná ho i přesto považuje Obama za mafiána, jelikož starosta Čermák byl příznivcem zrušení prohibice, jako každý pořádný horník, i když tím šel na ruku pověstnému bídákovi jménem Al Capone.
To by ale potom nemohl prezident USA zavítata ani do Česka, které má spoustu svých Al Caponů, jen se jim dnes říká "tuneláři"...
Též dojemné srovnání J. F. Kennedyho a jeho Jacqueline Kennedy Onassis s Barackem Obamou a jeho ženou Michell značně pokulhávalo.
Stačí si přečíst relevantní životopisy této čtveřice, aby byla odhalena míra promiskuity a kariérismu některých z těchto čtyř proslulých protagonistů.
Každopádně má Obama ideální charisma pro lákavé sliby a trojslabičné jméno pro nadšené skandování. O - ba- ma...
(Další glosy, komentáře a ukázky z knih na webech: http://bretislav-olser.enface.cz - http://olser.cz)
