- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Jejda, to byl zase vyver stalinisticke nenavisti....
S takovou ubohosti by Hutku "nezpracoval" ani legendarni soudruh Kojzar.
A z čeho vycházíte, pane Jiri Bilino, kdyz uz je tak obtizne nastavit si na klavesnici ceskou diakritiku?
Také mám občas pocit, že pan redaktor Navara má ambice být jakýmsi novodobým politrukem...
Já jen technickou: Jak mohl být Hutka 17. listopadu 1989 na Národní třídě, když o tom, že se tam něco semele, nevěděli ani chartisté, ani komunisté, ani studenti - věděli to jenom estébáci, že pane J.H. Navíc Hutka by nikdy nedostal vízum, proto přiletěl až za pár dní. Ale půl milionu lidí na Letné si pak zazpívalo s ním, byl to neuvěřitelný zážitek. Tohle z historie vytěsnit nelze, pouze Olšer si to vytěsnil ze svého mozku.
Souhlas. 11. listopadu jsem byl v klidu doma, protože jsem nezaslechl žádné náznaky, že by se oficiální svazácká akce mohla zvrtnout v protirežimní demonstraci.
A ty opakované plivance na Jardu Hutku jsou vysloveně ubohé. Jarda byl jako nejvýraznější člen Šafránu světýlkem svobody v letech nejtužší normalizace. Jiná věc je, že se nedokázal prosadit v novém režimu a že si mohl odpustit jak zbytečného (i když ne nepravdivého) Udavače z Těšína, tkani výrok o Alexandrovcích.
Téměř 150 popravených "nepřátel socialismu", 250 000 uvězněných
v bolševických lágrech a kriminálech, jejich rodiny bez možnosti studovat a pracovat, zbytek národa se bavil častuškami Alexandrovců a v této činnosti nostalgicky pokračuje i v současnosti. Dnes na koncerty světových orchestrů, dirigentů, instrumentálních i pěveckých sólistů "nejsou peníze a čas", ale na Alexandrovce je 1500 ,- Kč vždycky a času taky habaděj a je možno nostalgicky zavzpomínat, jak se chodilo manifestovat na 1. máje (bývaly kubánské pomeranče a zelené banány) a na oslavy říjnové revoluce s dětmi a lampiónky. Holt v tomto národě je bolševismus zažraný až do morku kostí.
Co mají Alexandrovci společného s bolševismem.
To je jako říci, že Mamas and Papas měli něco společného s válkou ve Vietnamu.
Olšere, proč dehonestuješ Hutku ? Jsi jen odporný sprosťák !!!!
Tak on to zcela nepochybně flákač je, že? A závistivý k tomu (Nohavica).
Vyjádřím se jen k těm Alexandrovcům. Perfektně, špičkově zmáknuté řemeslo,ale jinak pouze a jen umělecký kýč. V Rusku a na Ukrajině je mnoho souborů, které jsou v mnoha ohledech daleko lepší a v jejich podání písně mají písně něco, co Alexandrovcům chybí. Duši, hloubku a opravdovost. Například takové Padmaskovskoje večera, anebo Oči čornyje v podání Nikolaje Baskova jsou opravdovým zážitkem a to přesto, že těmto písním dal moderní hábit.
Alexandrovci mi byli k smíchu už v dětství. Teď už je to jenom taková nostalgie po bolševismu. To je mi Hutka sympatičtější.
Dík za krásný blog. Už jsem si málem myslel, že skoro všichni jsou zabednění "rusobijci" jako zabedněný mesiáš z emigrace pan Hutka.
Eliška Krásnohorská-
Leží mraky leží, leží nad Čerchovy,
Ha tu v lese vstanú všechny noční sovy.
Nad Horami chmurno, pod horami mhlivo,
Což to naše slunce, což už není živo?
Do Němec nám zašlo, jinudy nám vyjde,
Z Němec nám jen búřka, zle a vojna přijde.
Ha to spíš ty hory v nebes dálku zmizí,
Nežli řeč svú dáme za tu vaši cizí! (úryvek)
V současnosti ALEXANDROVCI koncertují po celém světě, jejich kalendář je zaplněn vždy na více než rok dopředu. Koncerty jsou nezapomenutelným a světově ojedinělým kulturním zážitkem. V Česku tak celkem devět hal opět rozezní mohutný stočlenný sbor, jehož mohutný hlas je znám po celém světě.