Letní podvečer

Měsíc stojí přímo nad špicí borovice, teprve se šeří.................. Netopýr už neslyšně oblétává výsek lesa.

Nebe je čisté a bliká první hvězda.

Pavouk si v koutě verandy spřádá síť a naproti v rohu svítí dvě lidské oči.

Drozd si v trávě pohazuje s velkým broukem, má tvrdé krovky a nejde sezobnout.

Cvrček cvrká a do uší šumí řeka, jinak není slyšet vůbec nic.

Pouliční lampu zastiňují keře, svíci na stole nikdo nezapálil. Světlo je uvnitř a jdeme s ním spát.

Můra křídlem pohladí po vlasech. Je tu živo, ticho a tma.

I uvnitř mě je konečně ticho.