Je mi z vás špatně...

Víte, stále se zdráhám, jak kulantně vyjádřit absolutní nesouhlas s Vaším blogem. Jsem věřící, nikoliv katolík, tudíž mi jsou svatí, proroci a vatikánské čachry machry cizí. Nicméně, jelikož uznávám přítomnost andělů mezi námi, obyčejnými smrtelníky, je Matka Tereza definitivně jednou z jejich čelních představitelů. Pokorně přiznávám, že bych nebyla schopna ani ochotna takové disciplíny a odevzdání se (a je buřt, zda to vnímáte jako odevzdání se Bohu anebo lidem a péče zvláště o ty trpící z nich) a předpokládám, že bychom ho nebyli schopni valná většina z nás.

A k tomu sporu, zda umírání s léky či za plentou a tichým doprovázením... Jednak si myslím, že otázka tehdejší Indie takto postavená nebyla. Bylo to zda umírat ve svrabu, neštovicích a nezájmu na ulici anebo v čistotě a lásce za onou plentou. A pokud bych si kdy měla vybrat mezi přítomností blízké osoby (v mém případě i Boha) anebo oné ulice (v našem evropském případě asi pokoje s blikajícími a pípajícími přístroji), jednoznačně bych volila onu ruku, která by mne na onu stranu převedla.

Souhlasím s Vámi jedině ohledně ne-košer formy uvedení onoho zázraku... problém je, že představitelé církve a mnozí, i dnešní, věřící okaté zázraky dle určitého protokolu potřebují.

Pro mne je zázrakem pouhá existence lidí, jako byla Matka Tereza a lepší příklad ukázky odevzdání se a milosrdenství si zkrátka neumím představit.

Nezajímá mě cirkus ze strany církve atd. Ale Matky Terezy si vážím. Nevím, kdo z nás si umí představit ulice Indie v době nezávislosti a době, kdy se přesouvaly miliony lidí do Pakistánu a z Pakistánu...

Ano, paní Jogheeová, než jsem se seznámila s faktem obrovské finanční podpory nejrůznějších sponzorů pro aktivity Matky Terezy a se skutečností, že vybrané prostředky nebyly použity na deklarované účely, vážila jsem si i já její práce. Dodnes se zřejmě neví, kdo se stal jejich příjemcem, ale nebyli to ti potřební

hezky napsano,karmu pripojuji.

No tak jste se poušklíbla a plivla si. No a co Vám je vlastně do toho? Vás nikdo k uctívání svatých nenutí. V Indii lidé umírali na ulicích a byli v posledních okamžicích života jen takovým odpadem. Vy nevidíte rozdíl mezi umíráním v opuštěnosti za plentou a tichým doprovázením? Škoda.

Paní Pokorná, přece nejde o žádné plivání, ale o skutečnost, že si církev kupuje tzv. věřící tím nejlacinějším a zároveň podlým způsobem

Karma. Jen technickou. V dnešním článku na webu ČT je napsáno, že oba "zázraky" se přihodily po modlitbách k Matce Tereze, ona u toho fyzicky vůbec nebyla. Ten článek byl ale v průběhu odpoledne upraven. Před psaním tohoto příspěvku jsem nakouknul na web ČT, abych se přesvědčil, že jsem to četl opravdu tam. Článek tam je stále, ale stoprocentně si pamatuji, že podle první verze článku k tomu prvnímu "zázraku" (vyléčení nádoru v břiše) stačilo přikládat na břicho fotku Matky Terezy. Tak se asi vědci teologové sami mezi sebou nemohou shodnout.

Ano, trochu jsem se přehlédla, díky za upřesnění. To druhé zázračné uzdravení nastalo poté, co se paní manželka pomodlila k Matce Tereze. Člověk žasne, že v době požadavků na precizní důkazy v jakékoliv oblasti života se katolická církev sníží k takovýmto trapnostem