Prý segregace romských dětí

Josef Mačí, dle profilové fotky reportér mladík, chytrý ovšem zjevně nikoliv. Do Česka se podle něho potichu vrací segregace.

Nevrací se, většina lidí se chová přirozeně, a proto v oblastech s vyloučenými lokalitami hledají tito lidé takové školy pro své děti, kde mají záruku, že škola je zaměřená na vzdělávání nikoliv na ukázňování rozverných cikáňat. Ti lidé jsou ke svým dětem naprosto zodpovědní a žádný povrchní eurohujer nemá právo je stigmatizovat.

Je na Romech, zda se rozhodnou vytvořit takové podmínky pro své potomky, aby vzdělávání brali jako podstatnou přípravu pro život. Stát jim v tom může pomoci např. nějakými kurzy pro dospělé, přednáškami apod., ale stát nemá právo vytýkat ostatním občanům, že vyhledávají pro své děti optimální školy. Rozsudek z r. 2007 Evropského soudu pro lidská práva řešil konkrétní případ 18 lehce mentálně postižených ostravských žáků, kteří byli přesunuti do speciálních škol. Rozsudek stanovil, že tito žáci byli do speciální školy přesunuti bezdůvodně. Ovšem tento rozsudek také zapříčinil, že inkluze lehce mentálně postižených žáků do běžných škol má za následek degradaci škol, do kterých jsou zařazeni tito nevyspělí žáci, přičemž učitelé v běžných školách nemají průpravu ani čas na práci s nezvladatelnými dětmi. Důsledkem je samozřejmě nejen úprk učitelů, ale i úprk žáků, pro které je škola vzdělávací zařízení, nikoliv prostor pro lumpárny, demolici školního zařízení, neplnění školní docházky atd.

V článku https://www.seznamzpravy.cz/clanek/co-se-deje-kdyz-je-ve-tride-pet-romskych-deti-do-ceska-se-potichu-vraci-segregace-82654?dop-ab-variant=100&seq-no=1&source=hp spočítali, kolik stojí stát vzdělání a práci se vyhýbající Rom. Měli by také spočítat, kolik již stála inkluze a kolik ještě bude stát. Jsem přesvědčená, že jakékoliv technokratické opatření či nařízení týkající se zglajchšaltování Romů s většinovou společnosti je kontraproduktivní. Jen oni sami totiž mohou dospět k rozhodnutí, že školní docházka včetně veškeré kázně bude ku prospěchu jejich dětí. Stát by jim k tomu měl dodávat podněty, ale v žádném případě nemá stát právo požadovat po většinové společnosti, aby přijala snížení vzdělávací úrovně žáků jen proto, že to nařizují hloupí úředníci z EU a stát si s těmi hloupými nařízeními pak neví rady a uvažuje asi jako sociolog Daniel Prokop: „v jednu chvíli možná nezbude nic jiného, než ty školy (z¨rozuměj malé školy s převahou romských žáků) zavírat a rozmístit jejich žáky do dalších škol“, tedy rozmetat na padrť všechno, co je ještě funkční.