Každý den je dobrý. I když ten dnešní je naplněn příšernými zprávami

Dnešní zprávy z domova jsou především o vítacích vlajkách a bilbordech pro Číňana, který prezidentovi přislíbil miliardu ojro na kanál. Jo, také o Ance Proletářce, ale to snad vyšumí

Vlajky a bilbordy pro Číňana je pro mne zpráva blbá, ale přímočará. Pan Zeman by rád, aby se jakási megalomanská stavba přisoudila jeho blahorodí jako Zemanův kanál, ať to stojí, co to stojí, ať se zničí, co se zničí. Číňana si naladíme vítacími bilbordíky, prostory vyklidíme tak, jak jsou na to zvyklí v Pekingu, chraň bůh nějaká tibetská vlajka nebo snad šťouravá otázka. Vítači budou jen z prověřených kádrů ťing ťang ťong. Uvidíme, zda si troufne nějaký opozičník či opozičníci na nějaký protest, pak ale také uvidíme, jaké instrukce dostala policie a tajní.

Zprávy ze zahraničí jsou jeden chaos:

Belgie se ponořila do ticha, vzpomínala na oběti teroru. Člověk si bezprostředně vzpomene, jak kráčeli evropští politici po atentátech v Paříži svorně ruku v ruce 20 nebo100? kroků, neprodyšně obklopeni policií, po pařížském bulváru a jak o této kašpařině reportovala všechna média. Prázdná hesla typu nezastraší nás, nedáme se, chráníme naše hodnoty zaznívají opět. Jenže v kalhotách už asi nějaký ten bobek bude. Není tam však ani zmínka, že by si politikové uvědomovali, že jejich vstřícný a shovívavý postoj k neintegrovaným muslimům zapříčinil včerejší tragédii.

Humanitární organizace bojkotují dohodu s Tureckem, běženci se bouří. Humanitární organizace ukazují svoji pravou tvář. Zaprvé, vracení ekonomických běženců je pro ně ztráta příjmů z ojrokasy, za druhé ale jsou tak příšerně hloupí, že když jim běženci řeknou, že raději na hranicích umřou, než aby nemohli do Německa, vylekají se dobroseři natolik, že dokonce raději zdarma pašují běžence zakázanými obchůznými cestami z Řecka. A zase. Ani zmínka o tom, že humanitníci páchají trestnou činnost a budou se z ní muset zodpovídat

Jsem stále na útěku, stýskal si v závěti terorista. Tak bumbrlíček si stýskal, jak dojemné. Ve skutečnosti je to o tom, jak strašný je život svázaný islámem. Musíš to udělat Abdulahu, Alláh to tak chce. Když se vzepřeš, budeš se navěky smažit v pekle, a věř tomu, že se o to sami postaráme.

Je těžké chránit lidi před někým, kdo jde na smrt, říká belgický ministr. Je daleko těžší žít pod jhem takových ministrů, kteří nejsou schopni udělat v zemích pořádek. Pro jejich multikulturní umanutost by to byl velký úkrok a oni raději zase budou lkát nad hroby dalších obětí, o kterých už dnes ví že budou následovat, než aby nekompromisně zrentgenovali muslimské zóny a proti jejich teroru tvrdě zasáhli, a to i tam, kde jsou ti tzv. umírnění. Oni totiž ti umírnění poskytují těm radikálním zázemí a pečlivě se o ně starají.

Útočníci z Bruselu měli kriminální minulost, policie je znala řadu let. Ale ani náznak omluvy, ani náznak rozhodnutí tuto strategii marginalizace zločinů páchaných muslimy opustit.

Evropští politikové trvale šponují evropské občany a staví se tak, že jejich elasticita je nekonečná. Měli by mít na paměti, že mentální proměny v myslích lidí sice neprobíhají bleskově, ale když k nim dojde, nastane pro ně tsunami