Držitelé TP, ZTP a ZTP/P to nemají jednoduché

Uvítala jsem změnu kritérií pro přidělování průkazů TP, ZTP a ZTP/P. Nyní je však ještě zapotřebí nastavit pravidla pro přiznávání příspěvku na péči tak, aby spousta lidí nemusela žít na hranici bídy. Nedávno jsem jednala s šéfem posudkových lékařů ČSSZ Dušanem Gajdošíkem, který mi sdělil, že má již připravené návrhy, jimiž bude možné zpřesnit přidělování příspěvku na péči.

V úvodu by stačilo každé z deseti kritérií stanovených s využitím metodiky Světové zdravotnické organizace, podle nichž se nyní řídí (na základě úprav Jaromíra Drábka) přidělování příspěvku na péči, rozdělit do čtyř stupňů. K takovéto úpravě by navíc postačila pouhá změna vyhlášky, která upravuje kritéria daná zákonem. Vše by mohlo být rychlejší, a nemuselo by tudíž se čekat na celý schvalovací legislativní proces.

Vrchní ředitel posudkových lékařů České správy sociálního zabezpečení uvedl alarmující příklad čtrnáctiletého děvčete s interním postižením, jehož matka nemá stálé zaměstnání a otec navíc rodinu opustil. Matka samoživitelka přišla o tisíce měsíčně, když jí byl snížen příspěvek na péči z třetího na první stupeň, a to právě podle nových kritérií posouzení stavu její dcery. Navíc, první stupeň znamená i to, že si matka musí platit sama sociální a zdravotní pojištění – od druhého do čtvrtého stupně příspěvku je za osoby bez stálého zaměstnání, pečující o zdravotně postižené dítě, platí stát.

Mediálně známý je i případ Věry Černé, exmistryně světa v gymnastice, jež dnes živoří bez pomoci státu, navzdory nezpochybnitelným zdravotním problémům, které vyvrcholily odoperováním nádoru na mozku. Posudková lékařka však rozhodla o zastavení mimořádných finančních příspěvků pro zdravotně postiženou osobu, konkrétně na péči a na mobilitu. Černá tak přišla o několik tisíc korun měsíčně. Lékařka ji totiž označila za soběstačnou, až zdravou.

Nejde ale jen o výši dávky, ale právě o kritéria posuzování zdravotního stavu, soběstačnosti postiženého atd. Stávající situace uspokojivá není a ministerstvo ji musí urychleně vyřešit.

Nesmyslná situace vládne také okolo prodlužování a držení TP, ZTP a ZTP/P, existuje sice uznaná trvalá diagnóza, nikoli ovšem trvalá platnost průkazů. Od 1. 1. 2015 by si tak podle nynější legislativy musel každý držitel průkazu požádat o jeho prodloužení. Pro lidi s trvalou diagnózou bez šance na vyléčení je to zcela zbytečná zátěž.

V tomto duchu podávám písemnou interpelaci na ministra práce a sociálních věcí Františka Koníčka.