Vždy, když vyjde článek o mase, jeho možné závadnosti a nedostatečné kontrole, všichni se dušují, že oni by v super/hypermarketu nikdy maso nekoupili, natož to z Polska, a každý má svého řezníka. A komu to tedy supermarkety prodávají?
Do řeznictví chodím (v Plzni třeba k Hrdličkovi nebo ke Špilarovi), ale tvrdit, že jsem nikdy nekoupila maso v supermarketu, bych si nedovolila. Někdy prostě jinou možnost nemám. Jako většina lidí. Ale je pravda, že po všech aférách se často rozhodnu než koupit maso v obchodě, že bude ryba či „vegetariánská“ alternativa oběda či večeře a rozhodně už čtu etikety… A to bych doporučovala všem.
Jednou jsem totiž koupila hovězí na koprovku. Později jsem se dozvěděla, že kráva přijela lodí z Namíbie. Krávy tam naložili, po cestě porazili a naporcovali, českou kontrolou maso neprošlo, protože „úřední dozor nad zvířaty a masem provádí veterinární správa každého státu, která vyplňuje a potvrzuje průvodní listiny.“ O tom, jak to funguje u nás, nemám iluze, jak asi kontroly probíhají za plavby na lodi? Od té doby si dávám pozor, ale řečem o vlastních řeznících a vlastních farmářích nevěřím. U řezníka stále nakupuje menšina.
Jinak by totiž muselo být řeznictví na každém rohu, za druhé by se v něm přes davy lidí nedalo hnout. Ani jednoho jsem si nevšimla. Soukromníka aby člověk pohledal. Zato do super/hypermarketu se o víkendu ani neodvažuji vkročit, lidí jako na demonstraci, košíky plné, zboží v akci včetně masa vykoupené… Kdyby všichni nakupovali u svého řezníka, vypadalo by to asi trochu jinak? Chlaďáky by byly narvané masem a uzeninami, o maso v akci by nikdo ani okem nezavadil, prodavači by ho lidem nutili skoro zadarmo, aby se náhodou nezkazilo a ani pak by ho nikdo nechtěl, takové šunty z Polska... tak nějak by to vypadalo, ne?! A vypadá to snad tak? :)
