"Vypadám snad na to, že mám internet?"

„Tož jí říkám, tak já to beru, mi to přivezte. A víš, co ona na to? Že prej objednávky přes formulář na internetě. Kde bych já vzal internet, vypadám snad na to? Ti říkám, že to objednávám, stačí, ne? Jak platit převodem. Ti řikam, že zaplatím tomu, co to namontuje! Baba jedna, ta mě ti vytočila!"“

Štouchám do dcery, řekni „dobrý den“!

"Dobrý den!" Soused ani neodpovídá na pozdrav, jak je podrážděný…

„No nepos…lo by tě? Baba furt s internetem. Já bez něj přežil dodneška, a teď furt s tím internetem. I u apatykáře. Že prej mám ověřit látky na internetě. No to ať mi jdou někam. Sami to neví,  a já jim to mám hledat?“

„No jo, doba už je taková.“

„Jak taková? Babě vypnou proud a je v řiti, i s internetem. Jdu si dát pivo, je horko, že by jeden pad…“

„Tak se mějte, hezký den!“

„Tož já ho budu mít hezký, já už ho mám hezký šedesát let, ale vy abyste se toho vůbec dožili, i s tím vaším internetem…“

„Jo aha, to nevím, věřím, že jo.“

„Jo děvenko. Víra hory přenáší. Tak snad máš pravdu… Ale ten internet ti to nepoví, co? To u nás byla jedna, co předpovídala osud, ale moc jí to nevycházelo… No nic, jdu na to pivo, už je čas!“