„To se mně nestane, abych měla takovej. Člověk aby si koupil rakev ještě za života, aby ho nedali jen do kartonu.“ V Česku roste počet pohřbů bez obřadu, tak se není čemu divit, že se lidi dojímají u těch, kterých se mohou zúčastnit alespoň skrze televizi, jako toho dnešního s baronkou Thatcherovou…
Pamatuji se na film Babí léto s Vlastimilem Brodským, kde jeho partnerka – Stella Zázvorková - mu připomíná instrukce ohledně pohřbu a ukazuje obálku s penězi, které má na to připravené. Pamatuji se i na mou babi, která stejně jako její vrstevnice takto střádala. Kolikrát jsem z jejího okolí slýchala: „To víte, já chci jen ten obyčejný pohřeb, ale s rakví, to máte 15-20 tisíc, kde by na to rodina vzala…“
Obálka neobálka. Rodina se po smrti příbuzného často rozhodne jinak, důvody jsou různé – čas, peníze, neochota… Z finančních důvodů jsou dnes pohřby i na splátky nebo obřady s půjčenými věnci. Polovina pohřbů je však zcela bez obřadu, někdo se dokonce, když neočekává žádné velké dědictví, ani k příbuznému nehlásí, aby kremaci zaplatila obec. Někteří zase nezaplatí za nebožtíka hrob a putuje tak do společného…
Smutné? Bohužel realita. Nedrží se pieta, nekonají se pohřby známých a příbuzných, často nepřijde ani parte. Dříve chodili staří lidé na pohřby cizích a vzdálených známých, protože to patřilo k životu, potkali se sousedé, povídalo se, šlo se na hřbitov, do hospody,... dnes se smutní u nereálných seriálových funusů nebo u pohřbů státníků a významných osobností, kde je obřad samozřejmostí a k tomu v přímém přenosu…
