Ať žije česká kuchyně a umřou raději české špagety alias spaghetti, tortellini, pizzy, americké bifteky, souvlaki, tzatziki, mousse au chocolat, tiramisu a podobné po česku vyráběné zoufalosti, na které narážíme v každém jídelním lístku od Aše až po Jablunkov.
Pamatuji se, jak jsem jako malá byla omámená vůní pečených vdolků. Se švestkovými povidly a zakysanou smetanou. Mňam! Babi je pekla v troubě a my se jich nemohli nabažit. Babička už bohužel zemřela a recept s ní, nikdy jsem už nenašla nikoho, kdo by chodské vdolky pekl. (Neznáte ten recept třeba vy? Pošlete na: chodsko@centrum.cz, díky!!!!)
Nebo jsme jezdívali na svatého Václava do malé vesnice na Chodsku na pouť. Strejda vždycky připravil pravou svíčkovou s knedlíky žlutými jako sluníčko. Žádná barviva, to ty vajíčka jeho slepek na dvoře…
Nebo vánoční srnčí, když ještě myslivci nosili z lesa zvěřinu. Nebo telecí, jehněčí, na mrkvi nebo houbovka, saláty ze zahrádky s červenou řepou, rajčátky, kedlubnou… Domácí buchty nebo štrůdl. A co takové pravé chodské koláče, které babi normálně pekla. Nebo domácí křížaly, domácí borůvkový nebo jahodový čaj, brusinková nebo rybízová šťáva...
Naopak! Česká kuchyně by měla ožít, povstat jak Fénix z popela. Měli bychom opustit nesmyslné kopírování a kuchtění italských, španělských, mexických a jiných dobrot. Výsledek je stejně o ničem, leda k pobavení cizinců nechápajících, oč se snažíme, když i ta česká tradiční kuchyně může být zajímavá, pestrá, nevšední a hlavně chutná.
Argument, že
je česká kuchyně nezdravá? Kuchyně za tloušťku nemůže, to spíš nedostatek pohybu, záleží i na množství jídla. A hlavně - tradiční kuchyně není jen svíčková, která se mimochodem jedla jen ve svátek, ale i kapr, candát, štika, králík, kuře, křepelka, špenát, mrkev, kedlubny, saláty, fazolky, chřest, čočka nebo hrách… Žádný pohřeb české kuchyně, jen ať žije dál!!!!
