Kdyby se dávaly peníze namísto do pofiderních značek kvality do kontrol, byly by na trhu potraviny o dost kvalitnější a značky by se vůbec nepotřebovaly. Stejnak se v nich nikdo nevyzná, jen mrhání veřejných peněz ve velkém.
Klasa mi připomíná kampaň Ryba domácí. Kampaň běží za desítky milionů korun již několik let. Ano, kampaň běží! A to až do roku 2015! Všimli jste si vůbec té kampaně? Jíte díky ní více ryb domácích? Pomohlo to českým rybářům? Nakapsoval se jen ten, kdo s kampaní přišel do styku, ale na spotřebitele to vliv nemá, že? A kolik stála „ryba domácí“? 210 milionů nebo více?
A podobně jsou na tom značky kvality, je jich moc, nikdo se v nich nevyzná, některé se dají koupit a nic negarantují a ty státem podporované přijdou ještě k tomu daňové poplatníky na neuvěřitelné peníze.
Tak třeba Klasa s letošním rozpočtem za 200 milionů korun pro mě udělá co? Za její existenci od roku 2003 už proteklo „značkou“ kolem 1,2-1,5 miliardy korun? A za ty peníze se mně jako spotřebitelce dostalo čeho? Že je na některých produktech jakýsi emblém, který kvalitu samotnou nezaručuje a je to více o marketingu než o kvalitě?
Víte, kolik kontrol by se za ty peníze mohlo udělat nebo o kolik více kontrolorů by mohlo být v terénu? Nebyly by to účelněji vynaložené peníze? Určitě ano. Ale nebylo by to pro někoho tak lukrativní, co?
