Jeden týden a další podvody s jídlem. Uherák s koninou, nahrazování bílkoviny v uzeném masu práškem z krevní plazmy nebo maso napěchované vodou a éčky z Alberta. „Zdravotně nezávadné a levné,“ obhajují se obchodníci. Skutečně?
"Zdravotně nezávadné." Jen když si člověk představí ten hnus, kterým si zaplevelujeme organismus, někdy vědomě, jak se však častěji ukazuje, zcela nevědomě. Jestlipak se dostaly ty klobásky ze zdechlin i k nám???? Hordy éček, dusitanů, stabilizátorů chutí, zahušťovadel, separátů, aromat, barviv… Maso není maso, sýr není sýr, jogurt není jogurt, čokoláda není čokoláda, ale pochoutka, máslo, které se jen jako máslo tváří, káva, která zná kávovník jen z vyprávění, šlehačka, co není na šlehání, falšovaný med… Ani se nedivím, že držíme prvenství ve výskytu rakoviny tlustého střeva.
„Nízké a konkurenceschopné ceny. Velmi dobré chuťové vlastnosti. Zákazník si to žádá.“ Mantra obchodníků. Chyba zákazníka, který jde jen po ceně. Opravdu? Podvádí snad zákazník tím, že kouká na ceny a nečte podrobně složení, příp. nezná významy všech éček a stabilizátorů?
Podvodník je obchodník. To ten se snaží maximalizovat svůj zisk. I za cenu toho, že prodává sajrajt nebo falšuje etikety. Je to obchodník, co vydírá výrobce a nutí dodavatele vyrábět laciné, více či méně zdařilé „alternativy“ potravin, které propaguje jako pravé a za cenu pravých je také prodává. Nikdo jiný. Nebo ne?
