Člověka, který je nám sice léta zcela ukradený, ale teď, když nám teče do bot a existuje pravděpodobnost, že přijdeme o místa ve Sněmovně, se zajímáme o jeho příběh. Opravdu? A jaké příběhy nabízíte vy?
Začněme tím, že "jediná pravicová strana" chce zvýhodnit v tomto příběhu jednu skupinu obyvatel na úkor druhé... Nejde o populismus? Určitě ne, že? Dobře, tak ne, přejděme k příběhu...
Jednoduše stratégové z ODS vymysleli, že mají největší šanci oslovit mladé lidi do 30 let, kteří ještě nemají rodiny, a vymysleli první příběh – první práce/firma a první byt – finanční podporu na start podnikání a odpuštění daně z převodu nemovitosti, aby si mladý člověk do 30 let mohl koupit nemovitost, která nebude stát více jak 3 miliony korun.
A jaký je příběh takového člověka do 30 let? Představme si třeba: Adama, je mu 26 let. Je z krajského nebo hlavního města. Žije u rodičů v tzv. "mama" hotelu a z kapesného. Právě dokončil vysokou školu a kromě brigád ještě nepracoval. Právě je na stáži u velké nadnárodní korporace, kde by rád zůstal. Umí dva cizí jazyky, strávil semestr v zahraničí na stipendiu. Sám sebe řadí do střední třídy.
Ideální pravicový volič, kterému můžeme slíbit, co chceme, protože ještě o reálném životě vůbec nic neví, hlavu má plnou ideálů a mouder z knih, ale mohl by nás volit?
Otázkou je, zda takový absolvent vůbec na byt má či neuvažuje spíše o nájmu, ale teoreticky se zdá neplacení daně z převodu nemovitosti lákavé. S podnikáním je to horší, najde se asi minimum těch, co do tří měsíců po skončení školy začnou podnikat a i kdyby - a to nic proti všem jejich schopnostem - první rok s největší pravděpodobností nic nevydělají a daň z příjmů by se jich tak jako tak netýkala… To je ten příběh, který nám chcete servírovat?
Jo, vy myslíte ten příběh o Vojtovi, co právě vyšel učňák, bydlí ve Vísce a pracuje (v lepším případě) za 10.500,- v hypermarketu (nebo v dílně za 8.000,- ofiko + 4.000,- na ruku) a v životě o podnikání neuvažoval a na hypotéku při současném příjmu ani nedosáhne? Aha, pro Vojtu je určená ta část, kdy zaměstnavatel zaměstná min. 6 měsíců registrovaného na Úřadě práce. Jenže ani to nebude fungovat, protože zaměstnavatel Vojtu zaměstná jen na dobu, kdy budou dotace a vydělá zas a jen někdo jiný než Vojta. Ten skončí tam, odkud přišel - na Úřadě práce.
Příběh první práce/první byt tak končí nějak rozpačitě - podpora jedné skupiny a to ještě bez jasného výsledku. Chtělo by to najít něco, co by dodalo programu patřičnou váhu... Co třeba příběhy kandidátů a kandidátek, které mohou být inspirativní pro mladou generaci, aby věděla, včerejšími slovy Miroslavy Němcové na tiskové konferenci, "jak se vyhecovat k aktivitě a přemýšlení nad základem domu, který chtějí svým příběhem vystavět". Tady jsou:
Jmenuji se Miroslava, je mi 61 let. Jsem politička již 19 let. Od března 2013 mám nárok na důchod, ale protože je země a ODS v takovém stavu, do kterého jsme ji přivedli, jsem připravena cedit krev[1] a objedu celou republiku[2]...
Jmenuji se Jiří, je mi 37 let, jsem vystudovaný právník, ale od svých 19 let jsem v politice, byl jsem několik let zastupitelem, poslancem jsem již 11 let, ministrem jsem byl dvakrát…
Jmenuji se Petr, je mi 47 let, jsem inženýr a v politice jsem již 19 let, nejprve jako starosta (4 roky), předseda (1 rok), hejtman (8 let), poslanec (5 let), ministr (2krát)…
Jmenuji se Martin, je mi 41, jsem vystudovaný lékař, ale jsem v politice...
…no uznejte, koho by takovéhle medailonky, a že jich na kandidátních listinách je, "nevyhecovaly k aktivitě a přemýšlení"? :)
Mladí se mají, nač těšit, čekají na ně osobití kandidáti s promyšleným programem. Už se nemohu dočkat na zveřejnění dalšího pokračování pravicového příběhu, copak si asi modří ptáčci připraví pro mou věkovou kategorii????
[1] Miroslava Němcová: Důchod neplánuji, teď jsem připravena cedit krev, iDNES, 1.7.2013
[2] Němcová: Kampaň postavíme na příběhu člověka, objedu celou zemi, iDNES, 11.9.2013
