Cože? To bylo první, co mě napadlo při pročítání zprávy o „průzkumu čtenářů a čtení mezi obyvateli ČR staršími 15 let.“ Babička? Co může dnešní lidi tak oslovovat v Babičce? Nebo si respondenti na nic jiného než na Babičku nevzpomněli? Spíš tak…
Nikdo nahlas neřekne, že nic nečte a že na čtení nemá čas. Všichni jsou business a busy, v mnoha domácnostech neexistuje jiný večerní program než ten seriálový, ale když je někde nějaký výzkum o čtenářských zvyklostech, hned všichni čtou.
Když noviny, tak Hospodářské, když literatura, tak odborná nebo historická, když o vaření, tak Dita, Vaněk nebo Pohlreich… Ale, když mají odpovědět, jaká je jejich nejoblíbenější kniha, odpověď zní Babička?! To opravdu v poslední době dotyční nečetli větší hitovku než tu od Boženy Němcové?
To se mi trochu nezdá. Neznám kolem sebe nikoho, komu by se líbila Babička. Nelíbila se nám ani v době, kdy byla za povinnou četbu, natož třeba o dvacet let později. A většina ji znala i tak jen z filmového plátna. To i Harry Potter mi přijde v dnešní době zajímavější než Babička. Jestli to nebude tím, že prostě odpovídali ti, co nic jiného od školních dob nečetli? Určitě ne.
Podívala jsem se tedy na výsledky badání pečlivěji. Odpovídalo 1584 lidí. Podle tiskové zprávy: „Každý obyvatel ČR starší 15 let v průměru za rok přečte 13,2 knih; jejich čtení denně věnuje 33 minut; za rok nakoupí průměrně 2,3 knihy a vydá za ně 691 Kč; v našich domácích knihovnách se v průměru nachází 250 knih.“ (tisková zpráva zde)
Tak až tak? Takový národ čtenářů! A přesto jsou nejoblíbenějším čtivem bulvární plátky a večerní seriály mají několikamilionovou sledovanost? Aha. Každý má doma 250 knížek! A nejoblíbenější knihou je Babička? No tak vám nevím, ale jestli si náhodou respondenti kapánek nevymýšleli... Co myslíte vy?
