Lidé jedí sajrajt, ale kuřecí kůže to nebudou…

Dokonce i ke mně se to dostalo. Seriál „kuřecí kůže“. To, když jsem potkala sousedku a ta na mě hned vyhrkla: „No řekni, viděla jsi někdy prodávat kuřecí kůže?“ „Nikdy jsem to u řezníka neviděla. K čemu je potřebuješ?“

„Ale, Hruška na Nově z nich vaří… Takový nový seriál v rámci televizních zpráv, víš?!“

„Aha, tak to ti nepomůžu.“

Druhý den jsem si na sousedku vzpomněla. To když v mém oblíbeném řeznictví je doopravdy měli – kuřecí kůže! Jaký ta Nova má vliv, pomyslela jsem si. Kuřecí kůže. Jeden den dají recept do placu a hned druhý den to mají na pultu prodejny.

Asi by mě nenapadlo dále o tom přemýšlet nevidět titulek od pověstné doktorky Cajthamlové: „Lidé jedí sajrajt. Kuřecí kůže jsou toho důkazem!“ Lidé jedí sajrajt, když sní kuřecí kůži? Tak to je sajrajt i celé kuře, ne? Nebo je tím myšlena jen kůže, ve smyslu, že je v ní více tuku, a proto by jí neměl manžel jíst, měla bych kuře svléknout a propečenou kůži vyhodit?! To by mi asi dal, má ji z celého kuřete nejraději...

V Čechách se coby potraviny prodávají mnohem větší sajrajty než kuřecí kůže. I v šunce je více éček, barviv a jiných dochucovadel než v obyčejné kuřecí kůži. O jiných salámech a uzeninách, konzervách, polotovarech, atd. ani nemluvě. A pro mě sice recepty z kuřecích kůží nejsou to pravé ořechové… Ale prohlédla si někdy paní doktorka složení třeba „zdravých“ müsli tyčinek? Nebo třeba takové doporučované výživy pro malé děti? V tom je tuku, ale i cukru,  přidaných látek a náhražek, hotová hitparáda zdraví škodlivých látek. Takže ano. Kuřecí kůže asi nejsou dietní a to nejlepší na světě, z čeho by měl člověk vařit, ale sajrajt vypadá jinak...