Koupili jste si „stočenku“ nebo „svařenku“? Nebo obojí?

Ojetá auta. Autobazary. Podvody. Stále ta samá písnička. Stočené tachometry, zfalšované servisní knížky, auta omlazená nebo nablýskaná jako nová, ač po totálce. „Stočenky“, „svařenky“… miliardové úniky a nikoho to nezajímá.

Měli jsme krásnou Škodu Octavii, zachovalou a opečovávanou. Jako správné rodinné auto měla i své jméno „eMBéčko“. Sice jsme jí koupili ojetou, ale nikdy s ní nebyl žádný problém. Manžel se o ni staral, ke známému-automechanikovi vozil, vše tak, jak má být. Leč, nic není na věčnost, rozhodli jsme se auto prodat a pořídit si nové. Šli jsme do autobazaru. Zkušenost na celý život. Již nikdy více.

Ve středně velkém a poměrně oblíbeném autobazaru na Plzeňsku (ani ne AAA, ani ne Lojza Bazar z Horní Dolní) jsme si vyhlédli auto nové výměnou za eMBéčko, které necháme v autobazaru k prodeji. Několikrát jsme si auto prověřovali a stejně…

Po roce víme, na čem jsme: Auto bylo bourané, svařené, tachometr stočený a servisní knížka dopsaná. Když jsme se po čase byli podívat v autobazaru, zda se již naše eMBéčko prodalo, nevěřili jsme vlastním očím. Mělo tachometr o 32 tisíc stočený, servisní knížku dopsanou s novými údaji (ač my sami jsme ji nevedli), lak vybroušený,… Lituji toho, kdo si auto koupil s vědomím, že nemá najeto ani 200.000 km. „A máte důkaz?“ „Jestli ho máte, tak jste to mohli udělat jedině vy sami, my jsme „čistý“ autobazar,“ odvětil zaměstnanec a odkráčel. Aha, nejlepší obrana je útok. Pravda, důkaz nemáme. Příště už budeme vědět, že si musíme předem nafotit i vlastní auto – tachometr, servisní knížku, veškeré vybavení, které dokresluje stav vozu..

Od té doby jsme natrefili na několik zákazníků tohoto autobazaru se stejnou zkušeností. Stejně se nic neděje. Co by se muselo stát, aby to již někdo začal smysluplně řešit? Že nikoho nezajímá, že jde v těchto „stočenkách“ a „svařenkách“ lidem o život, to mě nepřekvapuje. Ale šetří se na všem možném, a tady utíkají pod rukama miliardy, proč alespoň o ně nemá náš stát zájem?