Koupili byste si psa za více jak miliardu?

Moderní umění třídím soukromě, a lehce kacířsky, na líbí-nelíbí-nechápu. Do skupiny „nechápu“ patří díla, která asi nemá smysl ani pochopit a je jen otázkou, jestli v nich doopravdy něco spatřuje sám autor, a také taková, která svou cenou zcela převyšují jakékoli lidské chápání.

V poslední aukci Christie´s padlo několik rekordů. Vydražený triptych Francise Bacona je dokonce nejvýše vydraženým dílem všech dob. Nepověsili byste si takové tři portréty vnuka Sigmunda Freuda do obýváku? Fešák, ne? Za necelé tři miliardy korun?

Další rekord padl u vydraženého žijícího autora. Na prodej byl ikonický balónkový pes Jeffa Koonse. Vydražil se bratru za 1,2 miliardy korun. Dílko pěkné, však také snad není pouť, kde by nafukovací kopii takového pejska neprodávali za stovku či dvě… Ale za víc jak miliardu? Ale ve skutečnosti je fakt o dost větší než ten pouťový...

Opravdu se to někomu tolik líbí, že za to ty prachy dá? Jako investice je moderní umění věc dosti ošemetná, tak proč lidé utrácejí takové nehorázné peníze? Filantropie? I pomáhat se dá mnohem více za mnohem méně. Nebo jde jen o ten pocit být sběratelem a moci si to dovolit, být tím známým mecenášem umění - TEN, KTERÝ – dílo pak bude viset v muzeu s poznámkou, že patří tomu a tomu a vydražil jej za rekordní částku, za tolik a tolik? Dílo se nemusí líbit, je nutné ho umět prodat a to za co nejvíc, není vlastně to podstatou moderního umění?