Kolik to bude stát? Lichá otázka! Jak pro koho!

Jak pro koho, pane Okamuro! Pro daňové poplatníky je to poměrně ožehavá otázka, Vaše nápady jsou totiž placené z našich daní! Je vůbec otázka, jestli referenda ve velkém jsou pro naši zem to pravé ořechové. Vím, že myšlenka „přímé demokracie“ láká.

Jenže ona má i svá ale. A vědí to i např. ve Švýcarsku, které je však politickým systémem zcela odlišné od našeho systému již historicky a referenda mají konstitutivní charakter. U nás zatím nefunguje institut referenda ani jako doplňkový, natož aby se měl stát elementem státotvorným. A už vidím, jak budou lidé schopni posoudit, zda má mít armáda takovou zbraň, ono letadlo nebo „makovou“ výzbroj… Nezvolili jsme si právě politiky, aby spolu s odborníky o takových věcech rozhodovali?

Tím se dostávám k další podstatné otázce, která mi u debaty ohledně referend schází. Budou-li občané rozhodovat více méně o všem sami, ať je to otázka justice, obrany nebo školství, nač potom budou politici a političky? O kolik méně bude poslanců, senátorů a dalších volených zástupců na všech úrovních? Ztenčí se Sněmovna a Senát dejme tomu na čtvrtinu, zruší se výbory, komise, podvýbory, agentury a kdo ví, co ještě…???? Mluvíte o těchto úsporách, asi ne, že?!

Takhle to totiž vypadá, že se chcete jednoduše jen zbavit politické odpovědnosti, kterou hodíte na občany skrze referenda a dál si budete ve stejně hojném počtu za peníze daňových poplatníků užívat to, co politický život v Česku přináší… Bez jakékoli odpovědnosti. Občané přece rozhodli - ANO-NE!?